Návrat do práce po středně dlouhé až dlouhodobé absenci z důvodu nemoci je složitým procesem. Zahrnuje dodržení řady kroků a kombinovaná opatření ze strany různých profesí, které nemusí být nutné ke spolupráci využít. Ústřední postavení v systémech napomáhajících k návratu do práce by mělo mít pracoviště. Agentura EU-OSHA proto zadala průzkum zaměřený na zásady a systémy týkající se rehabilitace a návratu do práce, který shromažďuje osvědčené postupy z celé Evropy.

Každý rok je v Evropě nádorové onemocnění diagnostikováno u přibližně 1,6 milionu osob v produktivním věku. Z průzkumu představeného na semináři agentury EU-OSHA zaměřeném na nádorová onemocnění související s prací však vyplývá, že i když existují opatření zaměřená na muskuloskeletální onemocnění a zdravotní problémy související se stresem, u pracovníků dotčených nádorovým onemocněním, včetně rakoviny související prací, existuje méně opatření v oblasti reintegrace a návratu do práce.

Do práce se vrací stále větší počet osob, které překonaly nádorové onemocnění. Je důležité usnadňovat jejich rehabilitaci, a to jak podporováním dobrých životních podmínek této zranitelné skupiny, tak i zmírňováním souvisejících sociálních a ekonomických dopadů. Agentura EU-OSHA se touto problematikou zabývá a zveřejnila přezkumy týkající se rehabilitace a návratu do práce po nádorovém onemocnění a doporučení pro podniky.

Rehabilitace a návrat do práce po nádorovém onemocnění: Přehled literatury

Politiky a postupy v oblasti rehabilitace a návratu do práce po nádorovém onemocnění – stávající přístupy: průběh semináře

9 případových studií o programech rehabilitace / návratu do práce 

 

Programy zdravotního dohledu by měly být zaváděny jen tehdy, pokud zlepšují ochranu a prevenci rizik a splňují čtyři kritéria: potřeba, relevantnost, vědecká platnost a účinnost. Obvykle jsou organizovány službami pracovního lékařství. Etická kritéria zdravotního dohledu stanovuje etický kodex Mezinárodní komise pro ochranu zdraví při práci.

Některé evropské směrnice a vnitrostátní právní předpisy stanovují obsah a metodiku zdravotního dohledu u konkrétních faktorů. Měly by být vedeny záznamy a pracovníci by měli být informováni o výsledcích. Vzhledem k tomu, že jsou tyto informace důvěrné, je však zaměstnavatel informován jen o způsobilosti pracovníků k práci a o případných opatřeních, která mají být na pracovišti provedena.

Ve směrnicích jsou rovněž stanoveny požadavky na zpřístupnění údajů o monitorování a zdravotním dohledu a konkrétní pravidla pro vedení záznamů. Například ve směrnici o karcinogenech a mutagenech se uvádí, že by záznamy měly být uchovávány po dobu 40 let.

Vystavení biologickým činitelům souvisejícím s prací může být spojeno s určitými zdravotními problémy, včetně infekčních nemocí, nádorových onemocnění a alergií. Některé biologické činitele také mohou poškodit nenarozené děti.

Ohroženi jsou zejména pracovníci v některých sektorech, jako např. zdravotnictví a veterinární služby, zemědělství, nakládání s odpady a laboratoře. Tito pracovníci mohou pracovat přímo s mikroby nebo jim mohou být vystaveni např. prostřednictvím kontaktu s tělními tekutinami či půdou. Je-li znám zdroj expozice biologickému činiteli, je relativně snadné předcházet negativním dopadům na zdraví. Mnohem složitější je řízení rizik, pokud jde o neznámé zdroje expozice.

Agentura EU-OSHA nabízí publikace k uvedenému tématu:

Biologické činitele a nemoci z povolání: výsledky přezkumu literatury, odborného průzkumu a analýzy monitorovacích systémů: zpráva a shrnutí

Diskusní dokumenty určující odvětví s vysokým rizikem expozice biologickým činitelům: odvětví zdravotní péče, pracovní místa zahrnující cestování a kontakt s cestujícími, povolání související se zvířaty, odvětví nakládání s odpady a čištění odpadních vod a odvětví rostlinné výroby.

Monitorovací zprávy o nemocech souvisejících s prací, které se považují za včasné varování, mohou pomoci identifikovat situace nebo pracoviště, kde je zapotřebí zlepšit řízení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Agentura EU-OSHA zveřejnila průzkum týkající se systémů varování a informování, které mají pomoci zachycovat včasné známky nemocí souvisejících s prací:

Systémy varování a informování v oblasti BOZP – přehled literatury

Systémy varování a informování – odborný seminář – opatření

Přístupy týkající se varování a dozoru za účelem identifikace onemocnění souvisejících s prací v EU: Zpráva a shrnutí

Systémy varování a dozoru – pracovní seminář – opatření 

Přístupy týkající se varování a dozoru za účelem identifikace onemocnění souvisejících s prací v EU: prezentace pro odbornou veřejnost

Seznamte se se všemi diskusními dokumenty týkajícími se systémů varování a dozoru

Počet úrazů na pracovišti za posledních 10 let poklesl o 25 %. Nemoci související s prací však mají i nadále každý rok za následek 2,4 milionu úmrtí na celém světě, z čehož 200 000 úmrtí připadá na Evropu. 

Cílem práce agentury EU-OSHA je poskytnout základnu poznatků pro prevenci, tvorbu politik a praxi v souvislosti s nemocemi souvisejícími s prací. Dalším významným cílem je poskytovat lepší přehled o rozsahu zátěže způsobené nemocí z povolání.

Mezi nemoci související s prací patří:

Současné projekty

Agentura EU-OSHA spustila v roce 2015 souhrnný projekt, který pokrývá tři oblasti výzkumu, politik a praxe, pokud jde o nemoci související s prací:

Definice a právní předpisy

„Nemoc související s prací“ je jakákoli nemoc, kterou způsobují nebo zhoršují faktory na pracovišti. Jedná se o celou řadu nemocí, které mají složitější příčiny a zahrnují kombinaci faktorů, které souvisí s výkonem povolání i které s prací nesouvisí.

„Nemoc z povolání“ je jakákoli nemoc, která je primárně způsobena expozicí fyzickému, organizačnímu, chemickému nebo biologickému rizikovému faktoru nebo kombinaci těchto faktorů při práci. Nemoci z povolání jsou většinou ve vnitrostátních právních předpisech uváděny jako nemoci plynoucí z expozice rizikovým faktorům při práci. Uznání nemoci z povolání lze spojit s odškodněním, je-li zřejmé, že existuje příčinný vztah mezi nemocí a expozicí při výkonu povolání.

Evropský seznam nemocí z povolání uvádí doporučení, které nemoci z povolání by měly být zahrnuty do vnitrostátních seznamů členských států. Uvádí také doporučení k zavedení pravidel pro odškodnění, prevenci a shromažďování statistických údajů.

Pokyny na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni definují kritéria pro diagnostiku a expozici riziku, která slouží pro uznání nemoci související s prací jako nemoci z povolání uvedené na seznamu. Na odškodnění se vztahují další kritéria, která jsou většinou spojena s minimálními úrovněmi úrazu nebo pracovní neschopnosti. Celá řada členských států zveřejňuje údaje o uznaných nemocech z povolání v ročních zprávách, např. o stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Co způsobuje nemoci při práci?

Mnoho typů onemocnění, včetně nádorových onemocnění, dýchacích obtíží, kardiovaskulárních onemocnění, onemocnění kůže, muskuloskeletálních poruch a duševních potíží, může vyvolávat nebo zhoršovat pracovní činnost. I když mohou být podkladové příčiny těchto nemocí složité, o některých expozicích na pracovišti je známo, že přispívají k rozvoji nebo postupu onemocnění, například:

Rizika spojená s těmito expozicemi a jejich vzájemnou kombinací a měnícím se charakterem práce je důležité pečlivě sledovat.

Zvyšování informovanosti a podpora prevence

Osvědčené postupy na úrovni podniku prosazující kulturu prevence rizika a pohody na pracovišti. Rovněž je zásadní, aby podniky posuzovaly a řídily rizika a respektovaly hierarchii prevence.

Dalšími dobrými způsoby, jak snížit výskyt nemocí souvisejících s prací, je používat proaktivní sledování za účelem prevence nemocí a posilovat zdravější pracoviště za pomoci činností v oblasti podpory zdraví na pracovišti.