Muskuloskeletální poruchy

Musculoskeletal disorders. Woman being treated for musculoskeletal disorders

©EU-OSHA/Adam Skrzypczak

Muskuloskeletální poruchy patří k nejčastějším onemocněním souvisejícím s prací. V celé Evropě postihují miliony pracovníků a pro zaměstnavatele představují náklady ve výši miliard eur. Řešení problematiky muskuloskeletálních poruch pomáhá zlepšovat životy pracovníků, má však význam i z podnikatelského hlediska.

Muskuloskeletální poruchy související s prací postihují záda, krk, ramena a horní i dolní končetiny. Patří mezi ně všechna poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání. Jedná se o širokou škálu zdravotních problémů, od menších bolestí až po závažnější zdravotní potíže, které vyžadují nepřítomnost v práci a léčbu. V chroničtějších případech mohou vést až k invaliditě a nutnosti odejít ze zaměstnání.

Příčiny muskuloskeletálních poruch

Většina muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací se vyvíjí postupně. Muskuloskeletální poruchy většinou nemají jen jednu příčinu. Často jde o kombinaci různých rizikových faktorů, včetně fyzických a biomechanických faktorů, organizačních a psychosociálních faktorů a individuálních faktorů.

Fyzické a biomechanické rizikové faktory mohou zahrnovat:

  • manipulaci s břemeny, zejména při ohýbání a vytáčení trupu,
  • opakující se nebo intenzivní pohyby,
  • nepřirozené a statické polohy,
  • vibrace, špatné osvětlení nebo chladné pracovní prostředí,
  • práci ve vysokém tempu,
  • dlouhé sezení nebo stání ve stejné poloze.

Organizační a psychosociální rizikové faktory mohou zahrnovat:

  • vysoké pracovní nároky a nízkou míru samostatnosti,
  • nedostatek přestávek nebo příležitostí ke změně pracovních poloh,
  • vysokou rychlost práce, a to i v důsledku zavádění nových technologií,
  • dlouhou pracovní dobu nebo práci na směny,
  • šikanu, obtěžování a diskriminaci na pracovišti,
  • nízkou spokojenost s prací,

obecně všechny psychosociální a organizační faktory (zejména pokud jsou kombinovány s fyzickými riziky), které mohou vést ke stresu, únavě, úzkosti nebo jiným reakcím, jež následně zvyšují riziko muskuloskeletálních poruch.

Individuální rizikové faktory mohou zahrnovat:

  • předchozí zdravotní anamnézu,
  • fyzické schopnosti,
  • životní styl a zvyky (např. kouření, nedostatek pohybu).

Hodnocení rizik

Jediné obecné řešení neexistuje a v případě neobvyklých nebo závažných problémů může být nutné vyhledat odbornou radu. Existuje však mnoho řešení, která jsou zřejmá a nejsou nákladná, například poskytnutí vozíku k manipulaci se zbožím nebo přeorganizování věcí na pracovním stole.

V rámci řešení muskuloskeletálních poruch by zaměstnavatelé měli používat kombinaci:

  • hodnocení rizik: zvolit holistický přístup, posuzovat a řešit celou škálu příčin (viz výše). Rovněž je důležité vzít v úvahu pracovníky, kterým hrozí větší riziko výskytu muskuloskeletálních poruch. Prioritou je odstranit rizika, ale zároveň práci přizpůsobit pracovníkům,
  • účasti zaměstnanců: zapojit pracovníky a jejich zástupce do diskusí o možných problémech a jejich řešeních.

Přečtěte si více o prevenci muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací.

Akční plán prevence rizik

Po dokončení hodnocení rizik je třeba vytvořit seznam opatření seřazených podle priority a seznam pracovníků a jejich zástupců zapojených do jejich provádění. Činnosti by se měly zaměřit na primární prevenci, ale také na opatření vedoucí k minimalizaci závažnosti úrazů. Je důležité zajistit, aby všichni pracovníci získali odpovídající informace, vzdělání a podporu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti a vhodné know how, aby věděli, jak se vyhnout konkrétním nebezpečím a rizikům.

Opatření mohou pokrývat tyto oblasti:

  • uspořádání pracoviště: upravte uspořádání pracoviště tak, abyste zlepšili držení těla při práci,
  • vybavení: dbejte na to, aby bylo ergonomické a vhodné pro požadované úkoly,
  • úkoly: změňte pracovní metody nebo nástroje,
  • vedení: plánujte práci tak, abyste se vyvarovali opakované práci nebo dlouhé práci ve špatných polohách. Plánujte přestávky na odpočinek, střídejte úkoly nebo je přerozdělujte,
  • organizační faktory: vypracujte politiku v oblasti muskuloskeletálních poruch s cílem zlepšit organizaci práce a psychosociální prostředí na pracovišti a podpořit muskuloskeletální zdraví.

Preventivní opatření by také měla přihlížet k technologickým změnám vybavení a digitalizaci pracovních procesů a souvisejícím změnám způsobu organizace práce.

Přístup vedení k muskuloskeletálním poruchám musí zohledňovat také sledování zdravotního stavu, podporu zdraví a rehabilitaci a opětovné začleňování pracovníků, kteří muskuloskeletálními poruchami již trpí.

Výzkum muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací

Agentura EU-OSHA uskutečnila víceletý souhrnný projekt v oblasti BOZP týkající se muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací. Jeho cílem bylo prozkoumat otázky spojené s muskuloskeletálními poruchami souvisejícími s prací, zlepšit naše chápání této problematiky a určit účinné způsoby, jak muskuloskeletální poruchy související s prací řešit. Projekt se rovněž zabýval politikami a opatřeními na pracovišti na podporu prevence muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací a zvládání chronických muskuloskeletálních poruch, včetně podpory návratu pracovníků do práce a jejich rehabilitace. Souhrnný projekt v oblasti BOZP se zaměřuje na potřeby tvůrců politik a výzkumných pracovníků a doplňuje kampaň Zdravé pracoviště na období 2020–2022.

Evropské právní předpisy

V evropských směrnicích, strategiích EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, právních předpisech členských států a pokynech pro osvědčené postupy se již uznává význam prevence muskuloskeletálních poruch.

Rizika muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací spadají do oblasti působnosti rámcové směrnice o BOZP, jejímž cílem je chránit pracovníky před riziky souvisejícími s prací obecně a stanovit odpovědnost zaměstnavatele za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Některá rizika související s muskuloskeletálními poruchami řeší zvláštní směrnice, zejména směrnice o ruční manipulaci s břemeny, směrnice o zobrazovacích jednotkách a směrnice o vibracích. Směrnice o používání pracovního zařízení se zabývá polohami, které pracovníci při používání pracovního zařízení zaujímají, a jasně stanoví, že zaměstnavatelé musí zohledňovat ergonomické zásady, aby splnili minimální požadavky v oblasti BOZP.

Agentura EU-OSHA monitoruje výskyt muskuloskeletálních poruch a jejich příčiny a prevenci. Agentura EU-OSHA rovněž podporuje sdílení osvědčených postupů.