You are here

Řízení BOZP v kontextu stárnoucí pracovní síly

Ageing and OSH. Older worker at the workplace
Starší pracovníci tvoří stále větší část pracovní síly. Jelikož lidé zůstávají v práci déle, stalo se řízení BOZP týkající se stárnoucí pracovní síly prioritou.

Zvyšování zaměstnanosti a prodlužování produktivního života lidí jsou důležité cíle vnitrostátní a evropské politiky od konce 90. let 20. století. Míra zaměstnanosti u osob ve věku 55–64 let v zemích EU-28 vzrostla z 39,9 % v roce 2003 na 50,1 % v roce 2013. Tato hodnota je však stále nižší než u osob ve věku 22–64 let. Průměrný věk odchodu z trhu práce se zvýšil z 59,9 let v roce 2001 na 61,5 let v roce 2010.

Cíl strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, zvýšit míru zaměstnanosti u osob ve věku 20–64 let na 75 %, znamená, že lidé v Evropě budou muset pracovat déle.

Běžné změny spojené s věkem mohou být pozitivní i negativní

Mnoho vlastností, jako je moudrost, strategické myšlení, vnímání skutečností z celkového nadhleduschopnost uvažovat, se s rostoucím věkem buď zvyšuje, nebo poprvé objevuje. S věkem se hromadí také pracovní zkušenostiodborné znalosti.

Některé funkční schopnosti, zejména fyzické a senzorické, se však v důsledku přirozeného procesu stárnutí zhoršují. K potenciálním změnám funkčních schopností je třeba přihlédnout při hodnocení rizik (viz níže) a práci a pracovní prostředí je třeba upravit tak, aby tyto změny zohledňovaly.

Změny funkčních schopností spojené s věkem nejsou stejné vzhledem k individuálním rozdílům v životním stylu, stravě, kondici, genetickým předpokladům k nemocem, úrovni vzdělání a pracovním a dalším prostředí.

Starší pracovníci nejsou homogenní skupinou. Stejně staré osoby se mohou výrazně lišit.

Stárnutí a práce

Zhoršení schopností spojené s věkem se týká zejména fyzických a senzorických schopností, které jsou nejdůležitější pro těžkou fyzickou práci. Posun od těžebního a zpracovatelského průmyslu ke službám a odvětvím založeným na znalostech i zvýšená automatizace a mechanizace úkolů a používání zařízení s vlastním pohonem snížily potřebu těžké fyzické práce.

V této nové situaci se stále více cení mnoho schopností a dovedností, které jsou považovány za typické pro starší lidi, jako jsou dobré interpersonální dovednosti, orientace na zákazníka a svědomitost.

Mnoho změn souvisejících s věkem má navíc větší význam jen v některých profesích. Například změny rovnováhy mají dopad pro hasiče a záchranáře, kteří pracují v extrémních podmínkách, nosí těžké vybavení a zvedají a přenášejí osoby; snížená schopnost odhadnout vzdálenost a rychlost pohybujících se objektů ovlivňuje řízení v noci, nemá však dopad na kancelářské pracovníky.

Hodnocení rizik podle věku

Věk je pouze jedním aspektem různorodé pracovní síly. Hodnocením rizik podle věku se rozumí zohledňování charakteristik spojených s věkem různých věkových skupin při hodnocení rizik, včetně potenciálních změn funkčních schopností a zdravotního stavu.

Rizika týkající se starších pracovníků zahrnují zejména:

  • těžkou fyzickou pracovní zátěž,
  • nebezpečí spojená s prací na směny,
  • horké, studené nebo hlučné pracovní prostředí.

Jelikož se rozdíly mezi jednotlivci s věkem zvětšují, hypotézy by neměly být založené pouze na věku. Hodnocení rizik by mělo posuzovat pracovní nároky ve vztahu ke schopnostem a zdravotnímu stavu jednotlivce.

Více informací o aktuálně dostupných nástrojích on-line interaktivního hodnocení rizik (OiRA), hodnocení rizik podle věkuzajištění, aby byl zahrnut každý

Podpora práceschopnosti a ochrany zdraví při práci

Práceschopností se rozumí rovnováha mezi prací a možnostmi jednotlivce. Pokud práce odpovídá možnostem jednotlivce, je jeho práceschopnost dobrá. Hlavní faktory ovlivňující práceschopnost:

  • zdraví a funkční schopnosti
  • vzdělání a kompetence
  • hodnoty, postoje a motivace
  • pracovní prostředí a komunita
  • obsah, nároky a organizace práce

Práceschopnost se měří indexem práceschopnosti. Z koncepce práceschopnosti vyplývá, že opatření na pracovišti zaměřená na podporu práceschopnosti by měla zahrnovat všechny tyto faktory.

Zdravotní stav lidí v pozdějším věku ovlivňuje to, jak se ke svému zdraví chovali, když byli mladší. Zhoršení funkčních schopností lze oddálit a minimalizovat pomocí návyků zdravého životního stylu, jako je pravidelné cvičení a zdravá strava. Pracoviště hraje důležitou roli v propagaci zdravého životního stylu podpoře aktivit zamezujících zhoršování fyzické kondice, čímž napomáhá udržení práceschopnosti. Program podpory ochrany zdraví na pracovišti zahrnuje řadu témat, včetně stravy a výživy, konzumace alkoholu, jak přestat kouřit a jak zajistit dostatek cvičení, relaxace a spánku.

Přizpůsobení práce a pracovního prostředí

Z průzkumu veřejného mínění, který agentura EU-OSHA provedla v roce 2012, vyplynulo, že převážná většina občanů EU se domnívá, že správné postupy v oblasti BOZP jsou velmi důležité proto, aby lidé pracovali déle.

Kvalitní koncepce pracoviště přináší výhody všem věkovým skupinám, včetně starších pracovníků. Se změnou schopností je třeba změnit způsob práce, a tak nastalý stav vykompenzovat, např. prostřednictvím:

  • změny pracovní náplně nebo střídání práce
  • častějších kratších přestávek
  • lepší organizace práce na směny, např. rychlé střídání směn (2–3 dny)
  • dobrého osvětlení a kontroly hluku
  • dobrého ergonomického designu vybavení

Politiky týkající se návratu do zaměstnání

Dlouhodobá nemoc může způsobit psychické problémy, sociální vyloučení a předčasný odchod z trhu práce. Usnadnění návratu pracovníků do práce po nemoci je pro podporu stárnoucí pracovní síly klíčové. Příklady iniciativ na podporu návratu do práce v evropských zemích zahrnují vytvoření tzv. „uschopenky“ namísto neschopenky ve Spojeném království a intervenční projekt Návrat do práce v Dánsku.

Přečtěte si zprávu agentury EU-OSHA Zpět do prácesouvisející informační list.