Některé nanomateriály jsou přírodní, zatímco jiné jsou vedlejšími produkty lidských činností nebo jsou speciálně vyrobeny pro konkrétní účel. Ačkoli nanomateriály mají mnoho přínosných vlastností, máme ve svých znalostech o jejich souvisejících zdravotních rizicích velké nedostatky. Při stále probíhajícím výzkumu je tudíž zapotřebí věnovat zvláštní pozornost nakládání s těmito materiály.
Co to jsou nanomateriály?
Mnoho organizací se ve své definici nanomateriálů shoduje v tom, že se jedná o materiály obsahující částice s jedním nebo více vnějšími rozměry pohybujícími se mezi 1 a 100 nanometry (nm). Přečtěte si definici nanomateriálů, kterou vypracovala Evropská komise.
Nanomateriály jsou až 10 000krát menší než lidský vlas, jejich velikost je srovnatelná s atomy či molekulami a název dostaly podle své nepatrné struktury (nanometr je 10–9 jednoho metru). Vlastnosti nanomateriálů se liší od stejných materiálů ve větším měřítku nejen z důvodu jejich malé velikosti, ale i kvůli dalším fyzikálním nebo chemickým znakům, mezi něž patří mimo jiné jejich tvar a plocha povrchu.
Z důvodu těchto rozdílů nabízejí nanomateriály nové a vzrušující příležitosti v takových oblastech, jako je mimo jiné inženýrství, informační a komunikační technologie, medicína a farmaceutický průmysl. Avšak tytéž vlastnosti, které nanomateriálům dodávají jejich jedinečné znaky, jsou též odpovědné za jejich účinky na lidské zdraví a životní prostředí.
Kde se nanomateriály nacházejí?
Nanomateriály jsou přítomny v přírodě například v sopečných emisích nebo mohou být vedlejšími produkty lidských činností, například výfukových plyn nebo tabákového kouře. Zvláštní pozornost se však věnuje vyrobeným nanomateriálům,které se již nacházejí ve velmi široké škále produktů a druhů použití.
Některé takové nanomateriály se používají již desetiletí, například syntetický amorfní křemík v betonu, pneumatikách a potravinářských produktech. Jiné byly objeveny teprve nedávno, například nano-oxid titaničitý jako činitel blokující UV záření v nátěrech nebo opalovacích krémech; nanostříbro jako antimikrobiální látka v textilu a lékařských aplikacích nebo uhlíkové nanotrubice, které nacházejí široké uplatnění pro svou mechanickou pevnost, nízkou hmotnost, vlastnosti při odvodu tepla a elektrickou vodivost v oblastech, jako je elektronika, ukládání energie, kosmické lodě a konstrukce vozidel a sportovní vybavení. Vývoj nových generací nanomateriálů pokračuje rychle a očekává se, že trh s nimi dále poroste.
Jaké jsou obavy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví v souvislosti s nanomateriály?
Existují značné obavy týkající se zdravotních dopadů nanomateriálů. Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) zjistil, že existují prokázaná zdravotní rizika související s řadou vyrobených nanomateriálů. Toxický účinek nicméně nemají nutně všechny nanomateriály a při stále probíhajícím výzkumu je nutné postupovat případ od případu.
Nejzávažnější účinky nanomateriálů byly odhaleny v plicích a patří mezi ně mimo jiné zánět a poškození tkáně, fibróza a vznik nádorů. Postižen může být i kardiovaskulární systém. Některé typy uhlíkových nanotrubic mohou vést k účinkům srovnatelným s účinky azbestu. Bylo zjištěno, že vedle plic mají nanomateriály vliv i na jiné orgány a tkáně včetně jater, ledvin, srdce, mozku, kostry a měkkých tkání.
V důsledku své malé velikosti a velkého povrchu mohou nanomateriály ve formě částic v podobě prášku představovat riziko exploze, ovšem příslušné hrubé materiály nemusí.
Přečtěte si přehled Evropské komise „Types and uses of nanomaterials, including safety aspects“ (Typy a použití nanomateriálů, včetně bezpečnostních aspektů) a přehled literatury agentury EU-OSHA „Workplace exposure to nanoparticles“ (Expozice nanočásticím na pracovišti)
Jak dochází k expozici nanomateriálům na pracovišti?
Pracovníci mohou přijít do styku s nanomateriály ve fázi výroby. Mnohem více pracovníků může být ale nanomateriálům vystaveno v různých stadiích dodavatelského řetězce, kde pracovníci ani nemusejí vědět, že s nimi přicházejí do kontaktu. V důsledku toho pravděpodobně nejsou uplatňována dostatečná opatření k prevenci expozice. Přečtěte si náš přehled literatury „Risk perception and risk communication with regard to nanomaterials in the workplace“ (Vnímání a komunikace rizik v souvislosti s nanomateriály na pracovišti).
K expozici tudíž může docházet v celé řadě pracovních prostředí, kde se nanomateriály používají, kde se s nimi manipuluje nebo kde jsou zpracovávány, a v důsledku toho se dostávají do vzduchu a mohou být vdechovány nebo se dostávají do styku s kůží; například při práci ve zdravotnictví nebo laboratorní práci, při údržbě nebo ve stavebnictví.
Více infomací o expozici nanomateriálům na pracovišti
Řízení rizik nanomateriálů na pracovišti
Na nanomateriály se vztahují právní předpisy EU o ochraně pracovníků, ačkoli tyto materiály neuvádějí výslovně. Zvláštní význam má rámcová směrnice 89/391/EHS, směrnice o chemických činitelích 98/24/ES a směrnice o karcinogenech a mutagenech 2004/37/ES, jakož i právní předpisy o chemických látkách (REACH a CLP). To znamená, že zaměstnavatelé musejí hodnotit a řídit rizika nanomateriálů při práci. Pokud použití a tvorbu nanomateriálů nelze eliminovat nebo nahradit materiály a procesy, které jsou méně nebezpečné, musí být expozice pracovníků minimalizována pomocí preventivních opatření za dodržení hierarchie kontroly v tomto sledu:
- opatření technické kontroly u zdroje;
- organizační opatření;
- osobní ochranné pomůcky jako poslední řešení.
Přestože zůstává mnoho nejasností, panují ohledně rizik nanomateriálů z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví velké obavy. Zaměstnavatelé proto společně s pracovníky musejí na řízení rizik při výběru preventivních opatření uplatňovat přístup předběžné opatrnosti.
Může být složité identifikovat nanomateriály, zdroje jejich emisí a úrovně expozice, ale na pomoc při řízení rizik nanomateriálů na pracovišti jsou k dispozici návody a nástroje.
Přečtěte si konkrétnější rady agentury EU-OSHA o tom, jak řídit rizika nanomateriálů ve zdravotnictví a při údržbě. Jiné organizace také vypracovaly užitečné informační materiály, například o nanomateriálech ve stavebnictví a v odvětví nábytku nebo ve výzkumu a vývoji.
Informujte se o tom, jak jiné společnosti nakládají s nanomateriály, z našich příkladů správné praxe při nakládání s nanomateriály na pracovišti.
