17/03/2011

Stáhnoutin: en | bg | cs | da | de | nl | et | el | es | fr | it | is | lv | lt | hu | mt | no | pl | pt-pt | ro | sk | sl | fi | sv |

Film by se měl zabývat riziky, kterým lidé čelí na svém pracovišti (jako jsou rizika fyzikální, chemická, mechanická či psychosociální). Rovněž by se mohl věnovat právům pracovníků, bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti nebo vlivům politické a hospodářské změny na způsob, jakým pracujeme. Dalším tématem by mohla být odvětví, která hrají důležitou úlohu v hospodářském, kulturním a politickém životě v Evropě (tzn. vzdělávání, zemědělství, stavebnictví, zdravotnictví), nebo skupiny, které se potýkají s obzvláště velkými problémy, jako jsou migrující pracovníci, ženy, zdravotně postižení pracovníci, mladí a stárnoucí pracovníci.

Filmová cena v rámci kampaně Zdravé pracoviště je udělována autorskému, tvůrčímu a umělecky ztvárněnému dokumentu, který mezi evropskými občany podporuje úvahy a diskusi o významu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Film by se měl vyznačovat zvláštním pohledem na věc, který porotu přesvědčí svým strhujícím příběhem, silnými postavami a vynikajícími filmařskými schopnostmi při práci s kamerou, zvukem a střihem. 

Vítěz filmové ceny v rámci kampaně Zdravé pracoviště udělí agentuře EU-OSHA bezplatně právo:

  • umístit upoutávku nebo ukázku z vítězného filmu v délce do 5 minut a fotografie z filmu na internetových stránkách agentury EU-OSHA, v tiskových zprávách nebo ve zpravodaji agentury EU-OSHA,
  • ukázat a představit upoutávku nebo celý vítězný snímek na neveřejných a nekomerčních akcích pořádaných agenturou EU-OSHA a v její síti kontaktních míst v EU, zemích EHP a kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích,
  • opatřit vítězný snímek titulky v některých evropských jazycích a udělit agentuře EU-OSHA nevýhradní a nekomerční licenci, která se nebude vztahovat na veřejné promítání v kinech, k poskytnutí přístupu (na elektronické platformě chráněné přihlašovacím jménem a heslem) k výše uvedené síti a dalším oficiálním partnerům.

Autor vítězného filmu / držitel práv k vítěznému filmu za to může získat bezplatně práva na titulky pro další použití.

 Lhůta pro podávání přihlášek do soutěže Ceny za správnou praxi v rámci kampaně Zdravé pracoviště již uplynula.

Jaké druhy správné praxe lze přihlásit?

Do soutěže lze přihlásit jakékoli příklady efektivního řízení stresu při práci a psychosociálních rizik z reálného života. Příklady by měly jasně ukazovat, jak byla na pracovišti uplatněna správná praxe (hypotetické příklady nebudou vzaty v úvahu), a mohou obsahovat důkazy o těchto prvcích:

  • důkladné hodnocení psychosociálních rizik na pracovišti, na které navazují praktické činnosti s cílem předcházet psychosociálním rizikům nebo je snižovat, prováděné za pomoci participačního přístupu,
  • organizační kroky, jejichž cílem je snížit stres při práci, včetně primární (odstranění rizik), sekundární (ochrana pracovníků před riziky, která nelze odstranit) a terciární (pomoc pracovníkům, kteří trpí stresem a psychosociálními obtížemi) úrovně opatření,
  • organizační opatření zaměřená na úlohu vrcholného a středního managementu při tvorbě dobrého psychosociálního pracovního prostředí,
  • uplatňování holistického přístupu k BOZP, včetně hodnocení a řízení psychosociálních rizik a podpory duševního zdraví na pracovišti,
  • vývoj a uplatňování praktických nástrojů pro hodnocení a řízení stresu a psychosociálních rizik na pracovišti.

Co by měl přihlášený příklad správné praxe ukazovat?

Porotci se zaměří na příklady:

  • skutečného a efektivního řízení psychosociálních rizik a stresu při práci,
  • inovativních opatření zaměřených na pracoviště,
  • úspěšného provádění opatření,
  • skutečných a prokazatelných zlepšení v oblasti BOZP,
  • zohlednění různorodosti pracovních sil,
  • efektivní účasti a zapojení zaměstnanců a jejich zástupců,
  • udržitelnosti opatření v čase,
  • přenositelnosti na jiná pracoviště (včetně pracovišť v jiných členských státech a malých a středních podniků),
  • aktuálnosti (dané opatření by mělo být z nedávné doby, nebo by nemělo být známo široké veřejnosti).

Kromě toho by opatření mělo splňovat a v ideálním případě přesahovat požadavky příslušných právních předpisů členského státu, v němž bylo uskutečněno. U opatření zaměřených na jednotlivce, například u odborné přípravy, je třeba také prokázat, jak jsou začleněny do širšího přístupu k řízení psychosociálních rizik při práci.

Příklady správné praxe by neměly být vypracovány výhradně pro obchodní zisk. To se týká výrobků, nástrojů nebo služeb, které jsou nebo by mohly být uváděny na trh.

Kdo se může zúčastnit?

Jsou vítány přihlášky příkladů správné praxe od podniků nebo organizací z členských států EU, kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí Evropského sdružení volného obchodu. K těmto podnikům a organizacím patří:

  • jednotlivé podniky,
  • podniky nebo organizace v rámci dodavatelského řetězce výrobků, vybavení nebo personálu,
  • poskytovatelé odborné přípravy a subjekty z oblasti vzdělávání,
  • organizace zaměstnavatelů, profesní sdružení, odbory a nevládní organizace,
  • regionální nebo místní organizace poskytující služby týkající se prevence v oblasti BOZP či pojišťovací služby a ostatní zprostředkovatelské organizace,
  • oficiální partneři kampaně Zdravé pracoviště.

Jak se zúčastnit

Ceny za správnou praxi na vnitrostátní úrovni koordinuje síť kontaktních míst agentury EU-OSHA: https://www.healthy-workplaces.eu/fops. Národní informační centrum BOZP (Focal Point) při ministerstvu práce a sociálních věcí vám poskytne podrobné informace o postupu přihlášení se do soutěže.

Přihlášené příklady správné praxe se nejprve posuzují na vnitrostátní úrovni a národní vítězové jsou poté nominováni na účast v celoevropské soutěži, ve které se rozhodne o celkových vítězích.

Jestliže jste nadnárodní nebo celoevropská organizace a jste oficiálním partnerem kampaně Zdravé pracoviště, můžete podat přihlášku přímo u agentury EU-OSHA. Podrobnosti o postupu, jak se přihlásit do soutěže Ceny za správnou praxi na evropské úrovni, lze získat na adrese gpa [at] healthy-workplaces [dot] eu

Již od roku 2000 vyzdvihují vynikající a inovativní iniciativy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) z celé Evropy. Poukazují na přínosy dobré úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti a slouží jako platforma pro sdílení a podporu správné praxe v Evropě.

Účast v soutěži je skvělým způsobem, jak dát najevo, že vaše organizace bere bezpečnost a ochranu zdraví při práci opravdu vážně. Může být také výtečným zdrojem motivace v rámci úsilí o zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.

Kontaktní místa agentury EU-OSHA vybírají z každé zúčastněné země jednoho vítěze soutěže o ceny za správnou praxi. Vítězové jsou představeni a oceněni na slavnostním udílení cen, které se koná v rámci summitu kampaně Zdravé pracoviště v posledním roce každé kampaně.

Cena je určena dokumentárnímu filmu, který se zaměřuje na téma člověka v měnícím se světě práce. Film by se měl zabývat dopady politických a ekonomických změn na způsob, jak pracujeme a jak žijeme, nebo tématy souvisejícími s prací, jako jsou fyzické a psychosociální podmínky nebo stávající a nová rizika na pracovišti.

Informace o pravidlech, předpisech a lhůtách pro podání přihlášek naleznete na internetových stránkách Doclisboa.

Kritéria týkající se filmů

Vítězové soutěže: 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025

Systém GHS byl přijat mnoha státy po celém světě a dnes se také využívá jako základ pro mezinárodní a vnitrostátní předpisy v oblasti přepravy nebezpečného zboží.

O nebezpečnosti chemických látek informují signální slova a výstražné symboly na štítcích a bezpečnostní listy.

Nové výstražné symboly v červeném rámečku postupně nahrazují známé oranžové symboly nebezpečnosti.

Nové výrazy nahradily staré pojmy:

  • směsi nahradily přípravky,
  • v angličtině slovo „hazardous“ nahradilo původní „dangerous“,
  • výstražné symboly nahradily symboly,
  • standardní věty o nebezpečnosti nahradily věty označující riziko,
  • pokyny pro bezpečné zacházení nahradily standardní pokyny pro bezpečné zacházení,
  • signální slova (např. nebezpečí, varování) nahrazují označení nebezpečnosti.

 

Stáhněte si náš plakát a leták s vysvětlením symbolů nebezpečnosti.

Podívejte se na video Napo ve filmu… Nebezpečí: chemické látky!

Klasifikace

Ve většině případů musí o klasifikaci látky nebo směsi rozhodnout dodavatelé. Tomuto postupu se říká samozařazení.

V některých případech je rozhodnutí o klasifikaci látky přijato na úrovni Společenství, aby bylo zajištěno náležité řízení rizik. Členské státy, výrobci, dovozci a následní uživatelé mohou navrhnout, aby klasifikace a označení látky byly harmonizovány v celé Evropské unii. Informace budou k dispozici i v seznamu klasifikací a označení.

Obvykle se jedná o nejnebezpečnější látky: karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci či látky senzibilizující dýchací cesty, biocidní přípravky nebo přípravky na ochranu rostlin. Všechny dříve harmonizované klasifikace látek podle předchozích právních předpisů (směrnice o nebezpečných látkách) byly převedeny do harmonizované klasifikace podle nařízení CLP. Dodavatelé jsou povinni tuto harmonizovanou klasifikaci a označení používat.

Hlavní body

  • Připravte se na nové štítky a bezpečnostní listy.
  • Vyškolte zaměstnance, aby chápali a rozeznávali informace na nových štítcích.
  • Zkontrolujte, zda je vaše používání dané látky či směsi uvedeno v bezpečnostním listu a není v něm nedoporučeno.
  • Dodržujte pokyny uvedené na nových štítcích a v bezpečnostních listech.
  • Zkontrolujte, zda nedošlo ke změnám v klasifikaci.
  • Vyhodnoťte rizika pro pracovníky a v případě potřeby aktualizujte svá hodnocení rizik na pracovišti.
  • Jestliže jste zaměstnavatel, informujte o těchto změnách své pracovníky.
  • Máte-li jakékoli otázky týkající se nového štítku nebo bezpečnostního listu, obraťte se na svého dodavatele.

Zdroj: GŘ pro zaměstnanost

Webové stránky ECHA o klasifikaci látek a směsí (23 jazyků EU)

Označení na obalu

Dodavatelé musí látku či směs obsaženou v obalu podle nařízení CLP před jejím uvedením na trh označit v případě, že:

  • látka je klasifikována jako nebezpečná,
  • směs obsahuje jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné nad určitou prahovou hodnotou.

Článek z webových stránek OSHwiki o označování chemických látek

Webové stránky ECHA o označování a balení (23 jazyků EU)

Seznam klasifikací a označení

Seznam klasifikací a označení je databáze se základními informacemi o klasifikacích a označeních oznámených a registrovaných látek, které byly přijaty od výrobců a dovozců. Obsahuje i seznam právně závazných harmonizovaných klasifikací (příloha VI nařízení CLP). Databázi zřídila agentura ECHA, která ji také spravuje.

Další informace

Tzv. nový přístup představuje inovační způsob technické harmonizace rozdělením povinností mezi evropského zákonodárce a evropské orgány pro normy.

Nový přístup vychází z následujících základních zásad:

  • Evropské směrnice definují „základní požadavky“ s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a ochrany spotřebitelů nebo ochrany životního prostředí. Směrnice podle nového přístupu se opírají o článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (původně článek 95 Smlouvy o ES), který umožňuje přijímat opatření pro zlepšení volného pohybu zboží.
  • Úkol vypracovat odpovídající harmonizované normy, které splňují základní požadavky na výrobky stanovené směrnicemi, je svěřen evropským organizacím pro normalizaci (CEN, CENELEC a ETSI).
  • Výrobky, které jsou v souladu s harmonizovanými normami, mají dle předpokladů splňovat odpovídající základní požadavky (předpoklad shody, značení CE) a členské státy musí akceptovat volný pohyb takových výrobků.
  • Uplatňování těchto norem je nadále dobrovolné. Možné jsou i alternativní normy, ale výrobci jsou pak povinni prokázat, že jejich výrobky splňují základní požadavky.

Podrobné informace o směrnicích přijatých podle nového přístupu lze najít v oddíle o směrnicích nebo na těchto internetových stránkách Evropské komise:

 

Odkazy na evropské a mezinárodní orgány pro normalizaci 

Vnitrostátní orgány pro normalizaci

Členové organizace CEN

Země Instituce / člen CEN
Rakousko Austrian Standards International (ASI)
Belgie Bureau de Normalisation/Bureau voor Normalisatie (NBN)
Bulharsko Българският институт за стандартизация (BDS)
Kypr Κυπριακοσ Οργανισμοσ Τυποποιησησ (CYS)
Česká republika Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ)
Dánsko Dansk Standard (DS)
Estonsko Eesti Standardikeskus (EVS)
Finsko Suomen Standardisoimisliitto r.y. (SFS)
Francie Association Française de Normalisation (AFNOR)
Německo Deutsches Institut für Normung e.V. (DIN)
Řecko Ελληνικός Οργανισμός Τυποποίησης (ELOT)
Maďarsko Magyar Szabványügyi Testület (MSZT)
Island Islenskir Stadlar (IST)
Irsko National Standards Authority of Ireland (NSAI)
Itálie Ente Nazionale Italiano di Unificazione (UNI)
Lotyšsko Latvijas Standarts (LVS)
Litva Lietuvos Standartizacijos Departamentas (LST)
Lucembursko Institut Luxembourgeois de la normalisation, de l'accreditation, de la sécurité et qualité des produits et services (ILNAS)
Malta Malta Competition and Consumer Affairs Authority (MCCAA)
Nizozemsko Nederlands Normalisatie-instituut (NEN)
Norsko Norsk Standard (SN)
Polsko Polski Komitet Normalizacyjny (PKN)
Portugalsko Instituto Português da Qualidade (IPQ)
Rumunsko Asociaţia de Standardizare Din România (ASRO)
Slovensko Slovenský ústav technickej normalizácie (SUTN)
Slovinsko Slovenian Institute for Standardization (SIST)
Španělsko Asociación Española de Normalización y Certificación (AENOR)
Švédsko Swedish Standards Institute (SIS)
Švýcarsko Schweizerische Normen-Vereinigung (SNV)

Členové organizace CENELEC  

Země Instituce / člen CEN
Rakousko Österreichischer Verband für Elektrotechnik
Belgie Comité Electrotechnique Belge / Belgisch Elektrotechnisch Comité
Bulharsko Българският институт за стандартизация (BDS)
Kypr Κυπριακοσ Οργανισμοσ Τυποποιησησ (CYS)
Česká republika Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ)
Dánsko Dansk Standard (DS)
Estonsko Eesti Standardikeskus (EVS)
Finsko Sähkö- ja Elektroniikka-alan Kansallinen Standardointijärjestö (SESKO)
Francie Union Technique de l'Electricité
Německo Deutsche Kommission Elektrotechnik Elektronik
Řecko Ελληνικός Οργανισμός Τυποποίησης (ELOT)
Maďarsko Magyar Szabványügyi Testület (MSZT)
Island Staðlaráð Íslands
Irsko Electro-Technical Council of Ireland Limited
Itálie Comitato Elettrotecnico Italiano
Lotyšsko Latvijas Standarts (LVS)
Litva Lietuvos Standartizacijos Departamentas (LST)
Lucembursko Institut Luxembourgeois de la normalisation, de l'accreditation, de la sécurité et qualité des produits et services (ILNAS)
Malta Malta Competition and Consumer Affairs Authority (MCCAA)
Nizozemsko Nederlands Normalisatie-instituut (NEN)
Norsko Norsk Elektroteknisk Komite
Polsko Polski Komitet Normalizacyjny (PKN)
Portugalsko Instituto Português da Qualidade (IPQ)
Rumunsko Asociaţia de Standardizare Din România (ASRO)
Slovensko Slovenský ústav technickej normalizácie (SUTN)
Slovinsko Slovenian Institute for Standardization (SIST)
Španělsko Asociación Española de Normalización y Certificación (AENOR)
Švédsko SEK Svensk Elstandard
Švýcarsko Electrosuisse

Směrnice 89/391 – rámcová směrnice o BOZP
ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci – dále jen rámcová směrnice.

V roce 1989 přinesla některá ustanovení rámcové směrnice značnou inovaci včetně těchto aspektů:

  • Výraz „pracovní prostředí“ byl stanoven v souladu s Úmluvou č. 155 Mezinárodní organizace práce (ILO) a definuje moderní přístup, který zohledňuje technickou bezpečnost, jakož i všeobecnou prevenci poškození zdraví.
  • Cílem směrnice je stanovit stejnou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví ve prospěch všech pracovníků (jedinou výjimku představují domácí pracovníci a některé části veřejné a vojenské služby).
  • Podle směrnice jsou zaměstnavatelé povinni přijmout náležitá preventivní opatření, aby práce byla bezpečnější a zdravější.
  • Směrnice zavádí jako klíčový prvek zásadu hodnocení rizik a definuje jeho hlavní prvky (např. identifikace rizik, účast pracovníků, zavedení vhodných opatření s prioritou odstranit rizika u zdroje, dokumentace a periodické přehodnocování rizik na pracovišti).
  • Nová povinnost zavést preventivní opatření implicitně zdůrazňuje důležitost nových forem řízení bezpečnosti a ochrany zdraví jako součásti všeobecných procesů řízení.

Rámcová směrnice musela být provedena do vnitrostátního práva do konce roku 1992. Důsledky transpozice pro vnitrostátní právní systémy byly v jednotlivých členských státech různé. V některých členských státech měla rámcová směrnice značné právní důsledky z důvodu nevhodných vnitrostátních právních předpisů, zatímco v jiných nebyly nutné žádné velké úpravy.

V roce 2004 vydala Evropská komise sdělení (KOM [2004] 62) o praktickém provádění ustanovení několika směrnic, konkrétně směrnice 89/391/EHS (rámcová směrnice), 89/654/EHS (pracoviště), 89/655/EHS (pracovní zařízení), 89/656 EHS (osobní ochranné prostředky), 90/269/EHS (ruční manipulace s břemeny) a 90/270/EHS (zobrazovací jednotky). V tomto sdělení konstatovala, že existují důkazy o pozitivním vlivu právních předpisů EU na vnitrostátní normy pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci skládající se z vnitrostátních prováděcích právních předpisů a praktického uplatňování v podnicích a ve veřejných institucích.

Zpráva došla obecně k závěru, že právní předpisy EU přispěly k rozšíření kultury prevence po celé Evropské unii i k racionalizaci a zjednodušení vnitrostátních systémů právních předpisů. Současně však zdůraznila různé trhliny při provádění právních předpisů, které brzdí dosahování jejich plného potenciálu. Uvedla též případy, kdy bylo zahájeno řízení o porušení Smlouvy.