První fáze projektu odhalila rozsah výzev v oblasti BOZP, se kterými se potýkají mikropodniky a malé podniky v celé Evropě, a některé faktory přispívající k nedostatečné úrovni řízení BOZP v těchto typech společností. Přehled literatury nazvaný Souvislosti a opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v mikropodnicích a malých podnicích v EU poukazuje na „všeobecný a mnohostranný nedostatek zdrojů“, v jehož důsledku významný podíl mikropodniků a malých podniků volí „druhořadé“ podnikatelské strategie. Tyto společnosti se vyznačují především slabou ekonomickou pozicí, obavami ohledně ekonomického přežití na trhu, nedostatečnými investicemi do BOZP, omezenými znalostmi, nedostatečným povědomím či způsobilostí na straně vlastníků/manažerů a rovněž postoji a prioritami, jež nejsou příliš v souladu s BOZP.

Z pohledu pracoviště

Postoje a zavedená praxe v oblasti BOZP v mikropodnicích a malých podnicích byly podrobeny průzkumu v rámci 360 hloubkových pohovorů jak s pracovníky, tak s majiteli/manažery. Mezi často zaznamenané postoje patřil silně reaktivní přístup k BOZP, názor, že dostatečným měřítkem kvalitní BOZP je „zdravý rozum“, a přesvědčení, že rizika „k práci patří“. Byly však zaznamenány i příklady správné praxe.

Přečtěte si zprávu s názvem Bezpečnost a ochrana zdraví v mikropodnicích a malých podnicích v EU: pohled pracoviště.

Jsou k dispozici příklady správné praxe, na kterých můžeme stavět?

V rámci celé Evropy existuje celá škála příkladů úspěšných politik, strategií a nástrojů BOZP, které se cíleně zaměřují na BOZP v mikropodnicích a malých podnicích. Více než 40 takových opatření je podrobně popsáno v dokumentu Bezpečnost a ochrana zdraví v mikropodnicích a malých podnicích v EU: od politiky k praxi – popis správných příkladů.

Zjištěné příklady správné praxe byly podrobeny další analýze s cílem zjistit, „co funguje, pro koho a za jakých okolností“, přičemž byl posuzován rovněž jejich široký potenciál v oblasti příznivého dopadu a přenositelnosti.

Přečtěte si zprávu s názvem Od politiky k praxi: politiky, strategie, programy a opatření podporující BOZP v mikropodnicích a malých podnicích, jež zkoumá rovněž zkušenosti zprostředkovatelů pro BOZP spolupracujících s mikropodniky a malými podniky.

Jak zajistit, aby se politiky a opatření v oblasti BOZP dostaly na úroveň mikropodniků a malých podniků?

Celková zjištění projektu byla podrobena analýze, aby bylo možné na základě důkazů poskytnout doporučení ohledně vývoje účinnějších politických programů a opatření zaměřených na zlepšení BOZP v mikropodnicích a malých podnicích. Bezpečnost a ochrana zdraví v mikropodnicích a malých podnicích v EU: Závěrečná zpráva 3letého projektu SESAME za důležité považuje:

• zapojení všech klíčových regulatorních činitelů,
• posílení regulatorních inspekcí,
• dostupnost udržitelných, snadno proveditelných a přenositelných řešení,
• lepší začlenění problematiky BOZP do odpovídajících vzdělávacích systémů podle odvětví,
• zapojení odborů a organizací zaměstnavatelů do vývoje politik s účinným dosahem do řad mikropodniků a malých podniků,
• lepší organizaci v rámci dodavatelského řetězce.

Řádné hodnocení rizik je klíčem k ochraně zdraví na pracovišti. Hodnocení rizik na pracovišti však může být poměrně náročné, zejména pro mikropodniky a malé podniky, které nemusejí mít potřebné zdroje nebo know-how, aby je mohly provádět efektivně.

Cílem platformy on-line interaktivního hodnocení rizik (OiRA) agentury EU-OSHA je tento problém překonat. OiRA je první inciativou na úrovni EU zaměřenou na podporu mikropodniků a malých podniků (zejména prostřednictvím členských států a sociálních partnerů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni) v jejich úsilí při hodnocení rizik.

Pokud chcete zjistit více informací o hodnocení rizik při práci, přečtěte si tento související článek na OSHwiki.

• Kampaně Zdravé pracoviště – naše dvouleté kampaně zvyšují povědomí o tématech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v celé Evropě
• Projekt on-line interaktivního hodnocení rizik (OiRA) – poskytujeme on-line nástroje pro hodnocení rizik malým a středním podnikům, aby mohly hodnotit a řídit rizika na pracovišti
• Průzkum ESENER – tento rozsáhlý průzkum poskytuje informace o řízení rizik BOZP na evropských pracovištích
• OSHwiki  – on-line encyklopedie, založená na spolupráci, obsahující přesné a spolehlivé informace o BOZP
• Projekt Prognóza – upozorňujeme na nová a vznikající rizika v oblasti BOZP a zkoumáme je prostřednictvím specializovaných prognostických projektů
• Přehledy o BOZP – poskytujeme přehledy o konkrétních tématech BOZP a stanovujeme priority
• Filmy o NAPOVI – série krátkých němých filmů, které odlehčenou formou pojednávají o důležitých tématech BOZP

Zdravotní rizika vyplývající z práce s nebezpečnými látkami jsou různá, od slabého podráždění očí a kůže až po závažné důsledky v podobě vrozených vad a nádorových onemocnění. Tyto důsledky mohou být akutní či dlouhodobé a některé látky mohou mít kumulativní účinek. Mezi nejčastější nebezpečí patří:

• alergie,
• onemocnění kůže,
• nádorová onemocnění,
• potíže s reprodukcí a vrozené vady,
• onemocnění dýchacích cest,
• otrava.

Některé nebezpečné látky představují bezpečnostní rizika, například riziko požáru, výbuchu nebo udušení. Nebezpečné látky mají navíc zpravidla několik z těchto vlastností.

S bakteriemi, viry, houbami a parazity se lze setkat v mnoha odvětvích. Obvykle jsou neviditelní, takže se může stát, že rizika, která představují, nejsou brána v potaz.

Pracovníkům obzvlášť v některých odvětvích hrozí expozice škodlivým biologickým činitelům. Jedná se o tato odvětví: zdravotnictví, zemědělství, veterinární služby, úklid a údržba, čištění odpadních vod a nakládání s odpadem, zahradnictví a práce v laboratoři.

Další informace:

• Informační list 41 Úvod k biologickým činitelům
• článek na OSHwiki Biologičtí činitelé
• právní předpisy EU týkající se biologických činitelů při práci a prevence poranění ostrými předměty a pokynů pro odvětví zdravotnictví
• Nemoci související s prací způsobené biologickými činiteli
• Elektronická fakta 53 – hodnocení rizik pro biologické činitele
• Biologičtí činitelé a pandemie: přehled literatury a vnitrostátních politik
• Informační list 39 – Respirační senzibilizující materiály
• Informační list 40 – Kožní senzibilizující materiály
• Informační list 100 – Legionella a legionářská nemoc: evropské politiky a osvědčené postupy

Nové technologie, rozvíjející se odvětví a změny v organizaci práce mohou přinášet větší rizika újmy způsobené biologickými či chemickými činiteli. V oblasti životního prostředí mohou například inovativní technologie přinášet rizika, kterým ještě zcela nerozumíme. Jako další příklad můžeme uvést skutečnost, že čím dál více pracovníků je nebezpečným látkám vystaveno v odvětví služeb, například v oblasti domácí péče a nakládání s odpadem, kde je úroveň expozice různá, ale povědomí o možných nebezpečích nízké. Víc než kdy dříve je tedy zapotřebí, aby zaměstnavatelé a pracovníci potenciální rizika chápali a přijímali preventivní opatření.

Zjistěte více o vznikajících rizicích, zelených pracovních místech a nanomateriálech.

Více informací o vznikajících rizicích:

• Priority pro výzkum v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Evropě pro období 2013–2020
• Zpráva – Zelená pracovní místa a bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prognóza nově se objevujících rizik souvisejících s novými technologiemi do roku 2020 a Shrnutí
• Elektronická fakta 72 – Nástroje pro řízení nanomateriálů na pracovišti a prevenci
• Elektronická fakta 74 – Nanomateriály a údržba: rizika BOZP a prevence

Prvním krokem k ochraně pracovníků před nebezpečnými látkami je provést hodnocení rizik. Následně by měla být přijata opatření, aby se rizika co nejvíce odstranila či snížila. A nakonec by situace měla být pravidelně monitorována a měla by být přezkoumávána účinnosti přijatých kroků.

Členské státy i agentura EU-OSHA vypracovaly řadu modelů, které mají malým a středním podnikům pomoci provést hodnocení rizik. Interaktivní průvodce Nebezpečné látky poskytuje zaměstnavatelům podporu a poradenství potřebné k účinnému řízení nebezpečných látek na pracovišti. Databáze praktických nástrojů a pokynů obsahuje praktická opatření pro pracoviště, například pokyny k hodnocení rizik a k nahrazování nebo ukončení používání nebezpečných látek, případové studie a různé nástroje.

Na webové stránce OSHwiki se dočtete více o nástroji řízení rizik pro nebezpečné látky. 

Je také potřeba, aby zaměstnavatelé zohlednili zranitelné skupiny, například mladé pracovníky, těhotné či kojící ženy, jejichž zvláštní ochrana je vyžadována ze zákona. Je rovněž nezbytné zohlednit další skupiny pracovníků, například migrující pracovníky, nevyškolené nebo nezkušené pracovníky a smluvní pracovníky, jako jsou pracovníci provádějící úklid, a prevenci přizpůsobenou jejich potřebám.

Hierarchie prevence

Evropské právní předpisy stanoví hierarchii opatření, která musí zaměstnavatelé přijmout, aby měli kontrolu nad riziky, která pro pracovníky představují nebezpečné látky.

• Na prvních místech v hierarchii opatření jsou odstranění a nahrazení. Kde je to možné, odstraňte používání nebezpečných látek změnou postupu nebo produktu, v nichž se tato látka používá.
• Pokud odstranění není možné, nahraďte nebezpečnou látku látkou bezpečnou nebo méně nebezpečnou.
• Pokud látku nebo proces není možné odstranit nebo nahradit, lze expozici zabránit nebo omezit prostřednictvím technických a organizačních řešení. Může se například jednat o kontrolu emisí u zdroje (uzavřený systém nebo místní odvětrávání) nebo snížení počtu pracovníků vystavených nebezpečným látkám, zkrácení doby a omezení intenzity expozice.
• Podle zákona je použití osobních ochranných prostředků (OOP) poslední možností, pokud expozici nelze odpovídajícím způsobem kontrolovat jinými prostředky.

Více informací:

• Na OSHwiki v oddílu Řízení rizik nebezpečných látek
• PPT Nebezpečné látky a hodnocení rizika (ve 22 jazycích)
• Informační list: Nahrazování nebezpečných látek na pracovišti
• Elektronická fakta 66 – Údržba a nebezpečné látky

Dobrá komunikace

Pracovníci by pro zajištění své bezpečnosti měli být neustále informováni:

• o zjištěních vyplývajících z hodnocení rizik prováděných zaměstnavatelem,
• o rizicích, jimž jsou vystaveni, a jak jimi mohou být postiženi,
• o tom, co mají dělat, aby zajistili bezpečnost sobě i ostatním,
• o tom, jak zkontrolovat a rozpoznat, že něco není v pořádku,
• o tom, komu by měli všechny problémy hlásit,
• o výsledcích monitorování expozice nebo sledování zdravotního dohledu,
• o preventivních opatřeních v případě údržby,
• o první pomoci a nouzových postupech.

Přečtěte si Elektronická fakta agentury EU-OSHA o nebezpečných látkách a úspěšné komunikaci na pracovišti.

Limitní hodnoty expozice na pracovišti

Pro řadu nebezpečných látek stanovila EU a členské státy limitní hodnoty expozice na pracovišti, které je potřeba dodržovat.
V evropských směrnicích o BOZP jsou též stanoveny závazné (což znamená, že musejí být splněny) a orientační (pro orientaci, co by mělo být dosaženo) limitní hodnoty expozice na pracovišti pro nebezpečné látky. Limitní hodnoty expozice na pracovišti pro nebezpečné látky jsou důležité informace pro hodnocení a řízení rizik. Většina členských států EU zavádí své vlastní vnitrostátní limitní hodnoty a obvykle do nich zahrnují více látek než směrnice EU. Limitní hodnoty expozice však byly stanoveny pouze pro omezený počet látek, které se v současnosti na pracovišti používají.

Mnohé nebezpečné látky, jimž mohou být pracovníci vystaveni, jsou klasifikovány jako karcinogeny. Některé vznikají v rámci pracovních procesů samotných.

V Evropské unii existují konkrétní ustanovení o ochraně pracovníků. Podle směrnice o karcinogenech musí zaměstnavatelé posoudit a odstranit nebo minimalizovat expozici karcinogenům nebo mutagenům. Kromě použití hierarchie preventivních opatření:

• Nahradí karcinogen nebo mutagen, je-li to technicky možné, látkou, směsí nebo procesem, které nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné.
• Není-li to možné, je třeba zajistit, pokud je to technické možné, aby výroba a používání probíhala v uzavřeném systému.
• Není-li uzavřený systém technicky možný, sníží zaměstnavatelé expozici na co nejnižší technicky možnou úroveň, přičemž omezí množství a udrží počet vystavených pracovníků na co nejnižší úrovni.

Musejí také:

• vymezit rizikové prostory a použít vhodné výstražné a bezpečnostní značky,
• navrhnout pracovní postupy tak, aby bylo uvolňování těchto látek minimalizováno,
• odvádět karcinogeny nebo mutageny u zdroje, avšak šetrně k životnímu prostředí,
• používat vhodné postupy pro měření (zvláště pro včasné odhalení nadměrné expozice v důsledku nepředvídatelné události nebo nehody),
• používat osobní ochranné prostředky, pokud opatření kolektivní ochrany nepostačují,
• zajišťovat hygienická opatření (pravidelný úklid),
• vypracovat plány pro případ nouze,
• používat uzavřené a zřetelně a viditelně označené nádoby pro skladování, manipulaci, přepravu a nakládání s odpady.

Mají rovněž zvláštní požadavky, pokud jde o informování pracovníků a orgánů, a musí vést záznamy o pracovnících vystavených těmto látkám, o výsledcích měření a zdravotního dohledu.

Články na OSHwiki: Azbest, Respirabilní krystalický oxid křemičitý

Navštivte oddíl věnovaný nádorovým onemocněním souvisejícím s prací.

Více informací o plánu týkajícím se karcinogenů

Každý, kdo je zapojený do kontroly nebezpečných látek na pracovišti, musí znát legislativní rámec zahrnující nebezpečné látky v EU.

Právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají za cíl chránit pracovníky na pracovišti před bezpečnostními a zdravotními riziky obecně a před nebezpečnými látkami (např. směrnice o chemických činitelích, směrnice o karcinogenech a směrnice o mezních hodnotách). Zaměstnavatelé musejí provádět hodnocení všech bezpečnostních a zdravotních rizik na pracovišti, včetně rizik vyplývajících z nebezpečných látek, a stanovit vhodná ochranná a preventivní opatření. Zde naleznete shrnutí příslušných právních předpisů EU.

Cílem je zajistit, aby rizika byla řešena u zdroje a aby se kolektivní opatření, tj. opatření, která chrání systematicky skupinu pracovníků, stala nejvyšší prioritou.

Nařízení REACH a CLP vyžadují, aby výrobci a dodavatelé chemických látek zajišťovali, že budou poskytována standardizovaná bezpečnostní označení, výstražné symboly nebezpečnosti a bezpečnostní listy. Ty obsahují informace o vlastnostech látek a nebezpečích s nimi spojených a pokyny k jejich uchovávání, manipulaci s nimi a předcházení rizikům. Jiná nařízení a pokyny se vztahují na specifické aspekty, jako je výroba, dodávky, přeprava a označování nebezpečných látek, a ty se často týkají i pracoviště.

Právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se začleňují do vnitrostátních právních předpisů, ale členské státy jsou zároveň oprávněny přidat dodatečná nebo přísnější opatření na ochranu pracovníků. Je proto důležité, aby si podniky v každé zemi ověřily zvláštní právní předpisy.

• Informační list: Legislativní rámec upravující nebezpečné látky na pracovištích

Zjistěte více ohledně:

• registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH),
• nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP).

Mnoho vlastností, jako je moudrost, strategické myšlení, vnímání skutečností z celkového nadhledu a schopnost uvažovat, se s rostoucím věkem buď zvyšuje, nebo poprvé objevuje. S věkem se hromadí také pracovní zkušenosti a odborné znalosti.

Některé funkční schopnosti, zejména fyzické a senzorické, se však v důsledku přirozeného procesu stárnutí zhoršují. K potenciálním změnám funkčních schopností je třeba přihlédnout při hodnocení rizik (viz níže) a práci a pracovní prostředí je třeba upravit tak, aby tyto změny zohledňovaly.

Změny funkčních schopností spojené s věkem nejsou stejné vzhledem k individuálním rozdílům v životním stylu, stravě, kondici, genetickým předpokladům k nemocem, úrovni vzdělání a pracovním a dalším prostředí.

Starší pracovníci nejsou homogenní skupinou. Stejně staré osoby se mohou výrazně lišit.

Zhoršení schopností spojené s věkem se týká zejména fyzických a senzorických schopností, které jsou nejdůležitější pro těžkou fyzickou práci. Posun od těžebního a zpracovatelského průmyslu ke službám a odvětvím založeným na znalostech i zvýšená automatizace a mechanizace úkolů a používání zařízení s vlastním pohonem snížily potřebu těžké fyzické práce.

V této nové situaci se stále více cení mnoho schopností a dovedností, které jsou považovány za typické pro starší lidi, jako jsou dobré interpersonální dovednosti, orientace na zákazníka a svědomitost.

Mnoho změn souvisejících s věkem má navíc větší význam jen v některých profesích. Například změny rovnováhy mají dopad pro hasiče a záchranáře, kteří pracují v extrémních podmínkách, nosí těžké vybavení a zvedají a přenášejí osoby; snížená schopnost odhadnout vzdálenost a rychlost pohybujících se objektů ovlivňuje řízení v noci, nemá však dopad na kancelářské pracovníky.

Věk je pouze jedním aspektem různorodé pracovní síly. Hodnocením rizik podle věku se rozumí zohledňování charakteristik spojených s věkem různých věkových skupin při hodnocení rizik, včetně potenciálních změn funkčních schopností a zdravotního stavu.

Rizika týkající se starších pracovníků zahrnují zejména:

• těžkou fyzickou pracovní zátěž,
• nebezpečí spojená s prací na směny,
• horké, studené nebo hlučné pracovní prostředí.

Jelikož se rozdíly mezi jednotlivci s věkem zvětšují, hypotézy by neměly být založené pouze na věku. Hodnocení rizik by mělo posuzovat pracovní nároky ve vztahu ke schopnostem a zdravotnímu stavu jednotlivce.

Více informací o aktuálně dostupných nástrojích on-line interaktivního hodnocení rizik (OiRA), hodnocení rizik podle věku a zajištění, aby byl zahrnut každý

Práceschopností se rozumí rovnováha mezi prací a možnostmi jednotlivce. Pokud práce odpovídá možnostem jednotlivce, je jeho práceschopnost dobrá. Hlavní faktory ovlivňující práceschopnost:

• zdraví a funkční schopnosti
• vzdělání a kompetence
• hodnoty, postoje a motivace
• pracovní prostředí a komunita
• obsah, nároky a organizace práce

Práceschopnost se měří indexem práceschopnosti. Z koncepce práceschopnosti vyplývá, že opatření na pracovišti zaměřená na podporu práceschopnosti by měla zahrnovat všechny tyto faktory.

Zdravotní stav lidí v pozdějším věku ovlivňuje to, jak se ke svému zdraví chovali, když byli mladší. Zhoršení funkčních schopností lze oddálit a minimalizovat pomocí návyků zdravého životního stylu, jako je pravidelné cvičení a zdravá strava. Pracoviště hraje důležitou roli v propagaci zdravého životního stylu a podpoře aktivit zamezujících zhoršování fyzické kondice, čímž napomáhá udržení práceschopnosti. Program podpory ochrany zdraví na pracovišti zahrnuje řadu témat, včetně stravy a výživy, konzumace alkoholu, jak přestat kouřit a jak zajistit dostatek cvičení, relaxace a spánku.

Kvalitní koncepce pracoviště přináší výhody všem věkovým skupinám, včetně starších pracovníků. Se změnou schopností je třeba změnit způsob práce, a tak nastalý stav vykompenzovat, např. prostřednictvím:

• změny pracovní náplně nebo střídání práce
• častějších kratších přestávek
• lepší organizace práce na směny, např. rychlé střídání směn (2–3 dny)
• dobrého osvětlení a kontroly hluku
• dobrého ergonomického designu vybavení

Dlouhodobá nemoc může způsobit psychické problémy, sociální vyloučení a předčasný odchod z trhu práce. Usnadnění návratu pracovníků do práce po nemoci je pro podporu stárnoucí pracovní síly klíčové. Příklady iniciativ na podporu návratu do práce v evropských zemích zahrnují vytvoření tzv. „uschopenky“ namísto neschopenky ve Spojeném království a intervenční projekt Návrat do práce v Dánsku.

Přečtěte si zprávu agentury EU-OSHA Zpět do práce a související informační list.

Kampaň Zdravé pracoviště na období 2026–2028 s názvem „Společně za duševní zdraví při práci“ si klade za cíl zvýšit povědomí o dopadu psychosociálních rizik a prosazovat vytváření podpůrného, inkluzivního a psychicky zdravého pracovního prostředí ve všech odvětvích.

Kampaň podporuje širší Strategický rámec Evropské komise pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027. Téma kampaně nabývá na důležitosti – z údajů vyplývá, že v Evropě došlo k obecnému zhoršení duševního zdraví. Podle průzkumu Situace v oblasti BOZP z roku 2025 se 37 % pracovníků potýká s celkovou únavou a 29 % se stresem, depresí nebo úzkostí.

Kampaň se zaměřuje na těchto pět prioritních oblastí:

• hodnocení a řízení psychosociálních rizik,
• obtěžování, sexuální obtěžování a násilí,
• fyzická rizika a duševní zdraví,
• psychosociální rizika v odvětví zdravotnictví a sociální péče,
• podpora duševního zdraví při práci.

Kampaň Zdravé pracoviště na období 2023–2025 zvyšuje povědomí o dopadu nových digitálních technologií na práci a pracoviště a souvisejících výzvách a příležitostech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Poskytuje rovněž platformu pro výměnu osvědčených postupů.

V souladu s přístupem „vize nula“ v otázce úmrtí souvisejících s prací stanoveným ve Strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 a cíli Evropské digitální strategie kampaň usiluje o zahrnutí problematiky BOZP do širší politické rozpravy na úrovni EU a rovněž zohledňuje genderový rozměr a potřeby specifických skupin pracovníků vystavených zvýšenému riziku.

Strukturu kampaně tvoří pět prioritních oblastí:

• Práce prostřednictvím digitálních platforem
• Pokročilá robotika a umělá inteligence
• Práce na dálku
• Chytré digitální systémy
• Řízení pracovníků pomocí umělé inteligence

Kampaň vychází zejména ze zjištění a materiálů Přehledu v oblasti BOZP se zaměřením na digitalizaci 2020–2023, ale zahrnuje také výzkum agentury EU-OSHA v dalších oblastech, jako jsou prognostické studie a Přehled v oblasti BOZP se zaměřením na podporu dodržování předpisů.

The Kampaň na období 2020–2022 se zaměří na předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací. 

Muskuloskeletální poruchy jsou i nadále jedním z nejčastějších typů zdravotních problémů souvisejících s prací v Evropě.

Rizika související s pracovními polohami, vykonávání opakovaných pohybů, únavné či bolestivé pozice, nošení nebo přemísťování těžkých břemen – všechny tyto velice časté rizikové faktory na pracovišti mohou zapříčinit muskuloskeletální poruchy. Vzhledem k rozšířenosti muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací je zřejmé, že je třeba učinit více ke zvýšení informovanosti o jejich možné prevenci.

Kampaň se podrobně zabývá příčinami tohoto přetrvávajícího problému. Klade si za cíl šířit vysoce kvalitní informace o této problematice, podporuje integrovaný přístup k jejímu řešení a nabízí praktické nástroje a řešení, které mohou pomoci na pracovištích. 

Více informací o muskuloskeletálních poruchách souvisejících s prací

Expozice nebezpečným látkám je na evropských pracovištích mnohem běžnějším jevem, než si většina lidí dokáže představit, a je třeba vyvinout větší úsilí v zájmu ochrany pracovníků před těmito riziky. Kampaň na období 2018–2019 s názvem „Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou“ si kladla za cíl zvýšit povědomí o nebezpečných látkách na pracovišti a o rizicích, která představují. Usilovala také o vytvoření kultury prevence prostřednictvím šíření materiálů kampaně a prováděním propagační činnosti a iniciativ podporujících zapojení. Vytvořila databázi poznatků o tom, jak mít účinně pod kontrolou nebezpečné látky, včetně informací o platném právním a politickém rámci, řešení a nástrojů správné praxe a nápadů pro úspěšná opatření v oblasti komunikace a zvyšování povědomí.

Kampaň se zaměřila na zranitelné skupiny, nahrazování látek a karcinogeny a nádorová onemocnění související s prací, která tvoří v EU největší podíl smrtelných nemocí z povolání. Jedním z odkazů kampaně je, že agentura EU-OSHA je i nadále aktivním partnerem plánu týkajícího se karcinogenů, což je evropský systém opatření ke snížení expozice těmto látkám.

Více informací o bezpečném řízení nebezpečných látek na pracovišti

Kampaň Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku propagovala důležitost udržitelné práce – tj. bezpečných a zdravých pracovních podmínek od začátku do konce lidského života. Evropská pracovní síla stárne a věk odchodu do důchodu se zvyšuje, je tedy stále důležitější, aby pracovní podmínky byly bezpečné, zdravé a spravedlivé. Díky tomu budou moci lidé pracovat déle a odejít do důchodu v dobrém zdravotním stavu. 
Kampaň se zaměřila na způsoby řízení BOZP v kontextu stárnoucí pracovní síly a vybízela k výměně informací a osvědčených postupů. Demografické změny se dotýkají většiny pracovníků v Evropě. Zavedením opatření k zajištění udržitelné práce však mohou podniky a organizace minimalizovat negativní dopady a zvýšit produktivitu a zajistit tak bezpečnější a zdravější práci pro všechny. 

 Více informací o stárnutí a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Špatné psychosociální pracovní prostředí může mít významné negativní dopady na zdraví zaměstnanců.

Psychosociální rizika se vyskytují na každém pracovišti, lze je však úspěšně hodnotit a řídit i s omezenými zdroji. Tato kampaň poskytla podporu a pokyny pro zaměstnance a zaměstnavatele týkající se řízení stresu při práci a psychosociálních rizik a prosazovala používání praktických, uživatelsky přívětivých nástrojů sloužících tomuto účelu.

 Více informací o psychosociálních rizicích a stresu při práci

Kampaň agentury na období 2012–2013 se zaměřila na předcházení rizikům. Zjednodušeně řečeno, podstatou prevence je řízení rizik souvisejících s prací a konečným cílem je snížit počet pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Konečnou odpovědnost za řízení rizik na pracovišti nesou zaměstnavatelé a nejvyšší vedení, bez aktivní účasti zaměstnanců je však jejich úsilí odsouzeno k neúspěchu.

Z těchto důvodů kladla tato kampaň zvláštní důraz na význam vedoucí úlohy nejvyššího vedení firmy a majitelů, kteří pracují za současné aktivní účasti zaměstnanců.

Více informací o vůdcovství a účasti zaměstnanců

Údržba je velice běžná činnost: týká se každého pracoviště, každého průmyslového odvětví a každého člověka na všech úrovních (nikoli jen pracovníků, kteří mají „údržbu“ v popisu práce).

Tato kampaň poukázala na význam bezpečnosti práce při údržbě jako základ správné praxe v oblasti BOZP.

A jakkoli se konkrétní podrobnosti mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími liší (například v závislosti na konkrétních druzích použitých strojních zařízení), kampaň určila zásady společné správné údržby na všech různých pracovištích v Evropě.

Cíle kampaně:

• zvyšovat povědomí o významu údržby pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, o rizicích souvisejících s údržbou a o potřebě bezpečného provádění údržby,
• zvyšovat povědomí o zákonných a dalších povinnostech zaměstnavatelů v oblasti provádění bezpečné údržby a o ekonomickém opodstatnění takovéto údržby,
• prosazovat jednoduchý a strukturovaný přístup k řízení BOZP v oblasti údržby na základě vhodného hodnocení rizik („pět základních pravidel“).

Konečným cílem je samozřejmě v současnosti i v budoucnosti přispět ke snížení počtu osob, které utrpí úraz nebo trpí zhoršením zdravotního stavu v důsledku nevyhovující nebo neprováděné údržby.

Více informací:

• OSHwiki
• Publikace

Hodnocení rizik je základem řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.

Obecným cílem této kampaně bylo prosazovat v rámci hodnocení rizik přístup integrovaného řízení, který organizacím pomáhá provádět hodnocení rizik systematicky a přijímat opatření na základě výsledků hodnocení.

Kampaň usilovala o zvýšení povědomí o právních povinnostech zaměstnavatelů provádět hodnocení rizik, ale také o přiblížení procesu hodnocení rizik. Hodnocení rizik není nutně komplikovaným a byrokratickým úkolem nebo činností pouze pro odborníky. Kampaň prosazovala jednoduchý přístup krok za krok a usilovala také o to, aby byli konzultováni a zapojováni zaměstnanci.

Náš on-line nástroj pro interaktivní hodnocení rizik (OiRA) je odkazem této kampaně a lze jej považovat za řešení náročného úkolu propagování BOZP v mikropodnicích a malých podnicích, které odpovídá nárokům 21. století. Projekt OiRA má potenciál pomoci mnoha tisícům malých podniků v celé EU provádět hodnocení rizik jednoduše a nákladově efektivně.

Více informací:

• OSHwiki
• Internetové stránky projektu OiRA

Cílem Iniciativy za zdravé pracoviště bylo zajistit zaměstnavatelům a zaměstnancům v malých a středních podnicích snadný přístup k informacím o tom, jak učinit jejich pracoviště bezpečnější, zdravější a produktivnější.

Iniciativa se uskutečnila ve dvanácti členských státech EU, v Bulharsku, České republice, Estonsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, Rumunsku, Slovenské republice a ve Slovinsku, ale také v Turecku a v Chorvatsku.

Kampaň se zaměřila na malé a střední podniky a jejím sdělením bylo: „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu.“

Více informací o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v mikropodnicích a malých podnicích

Muskuloskeletální poruchy, které postihují svaly, klouby, šlachy, vazy a nervy, jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti prakticky ve všech členských státech EU.

Kampaň se snažila prosazovat přístup k tomuto problému za pomoci integrovaného řízení a zdůrazňovala, že zaměstnavatelé, zaměstnanci a vláda by měli při řešení problému muskuloskeletálních poruch spolupracovat.

Vyzdvihovala koncepci „řízení zátěže“: tj. brát v úvahu například nejen samotné přenášené břemeno, ale i veškerou zátěž, kterou pro tělo představují faktory prostředí, a rychlost provádění daného úkolu.

Rovněž upozornila, jak je pro osoby, které trpí nebo trpěly muskuloskeletálními poruchami, důležité zachování pracovního poměru, rehabilitace a návrat do práce.

Více informací o muskuloskeletálních poruchách souvisejících s prací

Posláním této kampaně bylo zajistit, aby mladí lidé vykročili do pracovního života bezpečným a zdravým způsobem.

Mladí lidé jsou obzvláště zranitelní v pracovním prostředí, kde jim často není zajištěna dostatečná bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

Mnoha úrazům a zdravotním obtížím, které postihují mladé lidi, však lze předcházet. Mladí lidé jsou vnímaví vůči informacím týkajícím se BOZP a budou se aktivně chránit, jestliže budou znát možná rizika.

Tato kampaň zahrnovala prosazování povědomí o rizicích mezi mladými lidmi a zaměstnavateli na pracovišti a také na různých stupních škol: snažila se oslovit mladé lidi v raném věku a vštípit jim kulturu prevence rizik.

Více informací na téma mladí lidé a BOZP

Ohroženi nejsou jen pracovníci v průmyslových odvětvích, jako je stavebnictví nebo zpracovatelský průmysl. Hluk může představovat problém v řadě pracovních prostředí – od továren až po zemědělské podniky, call centra či koncertní síně.

Tato kampaň se zaměřila na problém zvládání hluku při práci pod heslem „Hluk při práci – může vás připravit o víc než jen sluch“.

Více informací o problémech s hlukem na OSHwiki

Stavebnictví je jedním z největších odvětví v Evropě.

Bohužel má jedny z nejhorších výsledků v oblasti BOZP, což je problém, který každoročně stojí podniky a daňové poplatníky miliardy eur, vedle obrovského lidského utrpení, které působí.

Tato kampaň měla pomoci všem zúčastněným stranám v tomto odvětví budovat bezpečnější, zdravější a produktivnější pracovní prostředí.

Více informací: OSHwiki

Po celé Evropě jsou miliony zaměstnanců vystaveny na svých pracovištích nebezpečným látkám, a pokud nejsou s nimi související rizika kontrolována, může dojít k poškození zdraví lidí mnoha různými způsoby.

Evropské právní předpisy stanoví povinnosti zaměstnavatelů tato rizika řídit a je k dispozici obrovské množství pokynů pro zaměstnavatele i zaměstnance, je však zapotřebí podle nich postupovat, mají-li chránit zdraví pracovníků.

Klíčovým cílem této kampaně bylo zvýšit povědomí o rizicích a podnítit kroky k omezování zdravotních rizik při používání nebezpečných látek.

Více informací o bezpečném řízení nebezpečných látek na pracovišti

Stres je každoročně příčinou milionů ztracených pracovních dnů.

Příliš mnoho obětí trpí potichu a příliš mnoho podniků si neuvědomuje rozsah, v němž stres poškozuje výkonnost.

Tato kampaň se zaměřila na prevenci a řízení stresu při práci.

Více informací o psychosociálních rizicích a stresu při práci

Každý rok jsou v celé Evropské unii tisíce lidí usmrceny při úrazech na pracovišti a miliony úrazů mají za následek pracovní neschopnost delší než tři dny.

Tento problém je zvlášť palčivý v malých a středních podnicích.

Tato kampaň se zaměřila na prevenci pracovních úrazů.

Více informací o tomto tématu na OSHwiki

Muskuloskeletální poruchy patří k nejčastějším nemocím z povolání, postihují miliony evropských zaměstnanců ve všech odvětvích a zaměstnavatele stojí miliardy eur.

Ve většině případů je možné takovým problémům předcházet nebo je zmírňovat dodržováním stávajících právních předpisů v oblasti BOZP a pokynů týkajících se správné praxe.

První z kampaní agentury EU-OSHA se zaměřila na efektivní řízení rizik muskuloskeletálních poruch.

Více informací o muskuloskeletálních poruchách souvisejících s prací