Napo se společně se svými spolupracovníky objevuje v sérii němých filmů, které umožňují lidem ze všech prostředí, kultur a všech věkových kategorií pochopit tuto postavičku a ztotožnit se s ní. Filmy se zabývají širokou škálou různých témat z oblasti BOZP, jako je:

• stres a psychosociální rizika při práci: Napo ve filmu… Když udeří stres
• uklouznutí a zakopnutí: Napo ve filmu… Nic pro zasmání
• pracovní rizika spojená s používáním chemických látek: Nebezpečí: chemické látky!

Před použitím filmů o Napovi si pozorně přečtěte práva a oprávnění.

Tyto on-line materiály mají pomoci organizacím při využívání filmů o Napovi nejen ke zvýšení povědomí o problematice BOZP, ale rovněž k podnícení diskusí mezi jejich vlastními zaměstnanci a zaměstnanci v jejich dodavatelských řetězcích. Jsou rovněž vhodné k použití v rámci odborných školení.

První série filmů nazvaná „Porozumění muskuloskeletálním poruchám“ pomáhá jednotlivcům a organizacím pamatovat na muskuloskeletální poruchy, jako jsou bolesti zad, poruchy horních končetin a poškození z přetěžování opakovanými pohyby, v rámci každého aspektu pracovního života pracovníků. Tento přístup k jejich zohlednění může organizacím pomoci vypracovat komplexní řešení na zmírnění dopadu muskuloskeletálních poruch a pomoci jim tak zajistit naplněný pracovní život jednotlivců, jejich rodin a komunit.

Napo pomáhá také při seznamování žáků základních škol s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Agentura EU-OSHA vytvořila on-line soubor nástrojů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro učitele. Poskytované vzdělávací balíčky obsahují:

• hlavní sdělení a cíle v oblasti vzdělávání,
• nápady na různé aktivity a on-line zdroje,
• vzorovou přípravu na 45minutové hodiny.

Po úspěšném pilotním projektu je toto vyučování dále propracováváno a rozšiřováno po celé Evropě.

Nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci vyžaduje zřízení národního kontaktního místa, které bude příslušným vnitrostátním orgánem nebo vnitrostátní institucí jmenovanou příslušným členským státem.

Národní kontaktní místo je povinné přihlížet k názoru sociálních partnerů na vnitrostátní úrovni v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí.

Všechna kontaktní místa řídí svou vlastní tripartitní síť, kterou tvoří orgány státní správy a zástupci organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů. Národní síť odráží situaci členského státu a nezřizuje ji agentura EU-OSHA.

Tato síť přispívá k práci agentury EU-OSHA a představuje mechanismus k předávání produktů a informací zainteresovaným subjektům na vnitrostátní úrovni. Kontaktní místa se navíc aktivně podílejí na přípravě a realizaci kampaní agentury EU-OSHA i na jmenování národních odborníků do skupin agentury a jejich přihlašování na semináře agentury.

Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají jakožto země EHP rovněž národní kontaktní místa, která jsou plně zapojena do činnosti sítě kontaktních míst agentury EU-OSHA. K těmto zemím se v rámci sítě přistupuje stejně jako ke členským státům. Na činnosti sítě kontaktních míst agentury EU-OSHA se jakožto země ESVO.podílí rovněž Švýcarsko

Díky programu financovanému prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP) má agentura EU-OSHA národní kontaktní místa také v Turecku a zemích západního Balkánu. V současnosti se jedná o tyto země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Kosovo (podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99), Černá Hora, Srbsko a Turecko.

Účelem spolupráce s uvedenými zeměmi je připravit je na budoucí plné zapojení do činnosti sítě agentury EU-OSHA a podílet se na rozvoji kultury prevence rizik. Podporované činnosti se většinou týkají výměny informací a zvyšování povědomí o BOZP v souladu s kampaněmi Zdravé pracoviště.

Soubor nástrojů vám pomůže naplánovat kampaň a rozhodnout se o:

• jejích poselstvích,
• cílové skupině,
• jejím rozšíření ze zeměpisného hlediska,
• rozpočtu a mnoha dalších aspektech.

Nejedná se však o striktní pravidla, která musíte dodržovat. Soubor nástrojů místo toho poskytuje doporučení, z nichž si můžete vybrat a přizpůsobovat je tak, aby vyhovovala vaší organizaci a její konkrétní situaci.

Soubor nástrojů navrhuje zdroje, které pomohou zajistit úspěch kampaně, včetně nástrojů pro:

• komunikaci se sdělovacími prostředky,
• propagaci,
• akce.

Nabízí tipy a triky a poskytuje příklady jejich použití v praxi.

Zaměstnavatel je povinen chránit bezpečnost a zdraví svých zaměstnanců, přičemž by měl věnovat pozornost zejména mladým pracovníkům. Předtím, než mladý člověk nastoupí do práce, musí zaměstnavatel provést hodnocení rizik a zavést opatření na ochranu nového pracovníka.

Mladým pracovníkům by měla být uložena práce, která je pro ně vhodná, a mělo by jim být poskytnuto odpovídající školení a zajištěn příslušný dohled. Zaměstnavatelé by měli podporovat důslednou kulturu bezpečnosti a zapojovat mladé pracovníky do záležitostí bezpečnosti. Pro mladé pracovníky mladší 18 let platí zvláštní pravidla.

Zákonné povinnosti zaměstnavatelů stanoví směrnice Rady 94/33/ES. Tyto povinnosti jsou stanovené v nařízeních jednotlivých členských států. Dobrými zdroji informací jsou vnitrostátní organizace zabývající se problematikou BOZP a odborové svazy.

Přečtěte si informační list pro zaměstnavatele.

Mladí lidé mají právo klást otázky, vyjádřit obavy a odmítnout práci, která není bezpečná.

Zároveň jsou povinni dodržovat zásady BOZP a dbát o vlastní bezpečnost i bezpečnost svých spolupracovníků.

Jestliže jste mladý pracovník a máte nějaký problém, nejdůležitější je se někomu svěřit. Promluvte si se svým nadřízeným, je-li to možné. Pokud ne, obraťte se na zástupce zaměstnanců pro BOZP, zaměstnance pracovnělékařské péče nebo rodiče, zákonného zástupce či spolupracovníka, kterému věříte. Dobrými zdroji informací jsou vnitrostátní organizace zabývající se problematikou BOZP a odborové svazy.

• Pokud si nejste něčím jisti, ptejte se.
• Znejte svá práva a zjistěte si, kde hledat pomoc.
• Seznamte se s riziky a postupy v případě nouze.
• Neprovádějte žádné úkoly bez školení – a dodržujte postupy.

Přečtěte si informační list pro mladé pracovníky.

Pedagogové hrají důležitou roli. Jestliže dokážou mladým lidem vysvětlit, co je to prevence rizik, a pěstovat v nich dobrý přístup k této prevenci již od raného věku, pomohou jim zajistit bezpečí po celý život.

Pomocí oblíbené postavičky Napa vytvořila agentura EU-OSHA sérii souborů vzdělávacích nástrojů týkajících se BOZP, jejichž účelem je představit témata BOZP žákům základních škol výchovným, přesto však zábavným a nápaditým způsobem pomocí videí s Napem a tvůrčích aktivit.

Pedagogové zapojení do organizace odborného vzdělávání nebo stáží pro studenty by si měli ověřit, jaká opatření pro BOZP mají zaměstnavatelé zavedena.

Více informací o začleňování BOZP do vzdělávání

Rodiče mohou mladé lidi podporovat tím, že zajistí, aby věděli, jaká mají práva a povinnosti. Rodiče mohou pomoci také tím, že s nimi budou o práci, škole a BOZP mluvit.

Přečtěte si informační list pro rodiče.

Existují rozdíly, které ovlivňují rizika, jimž čelí muži a ženy. Ženy:

• pracují v určitých odvětvích a vykonávají určité druhy práce,
• musí udržovat rovnováhu mezi pracovními povinnostmi a povinnostmi doma,
• jsou nedostatečně zastoupeny na úrovni dohledu a vedení,
• fyzicky se od mužů liší, přestože se často setkáváme s větší rozmanitostí mezi ženami než mezi muži a ženami, například ve fyzické síle,
• vykonávají práce, které jsou často mylně považované za bezpečné a snadné.

Tyto rozdíly často nejsou v postupech týkajících se BOZP zohledněny. Rizika pro ženy na pracovišti související s pracovní zátěží a stresem se navíc často podceňují. EU-OSHA se snaží na tyto rozdíly upozorňovat a pomoci zlepšit BOZP v oblastech, které mají na ženy největší dopad.

Přístup k BOZP zohledňující pohlaví spočívá v uznání a zohlednění rozdílů mezi pracovníky a pracovnicemi.

Zaměstnavatelé (se) mohou:

• snažit, aby práce byla bezpečnější a snadnější pro všechny,
• zahrnout otázky rovnosti pohlaví při hodnocení rizik,
• hodnotit skutečně vykonanou práci a vyvarovat se předsudků o tom, kdo je ohrožen a proč,
• nabízet pružnou pracovní dobu,
• zapojit ženy do rozhodování o BOZP.

Tento přístup přináší výhody všem zaměstnancům, nejenom ženám.

Přečtěte si informační listy agentury EU-OSHA pro zaměstnavatele o otázkách rozdílů mezi muži a ženami a hodnocení rizik.

Hlavním cílem je pomoci zajistit, aby při tvorbě politik a při rozhodování na pracovišti a na úrovni EU byly zohledňovány otázky související s pohlavím. EU-OSHA aktivně zkoumá rizika a trendy související s pohlavím. To zahrnuje výzkum zaměřený na odvětví, v nichž ženy pracují, jako je úklid, a na rizika, kterým čelí hlavně ženy. Otázky související s pohlavím začleňujeme také do dalších výzkumných oblastí.

Poskytujeme nástroje a rady, které zaměstnavatelům pomohou identifikovat a provádět hodnocení rizik zohledňující pohlaví.

Seznamte se také s výzkumem agentury EU-OSHA týkajícím se nových rizik a trendů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví žen při práci a s pokyny pro správnou praxi a nástroji pro hodnocení rizik.

Většina muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací se vyvíjí postupně. Muskuloskeletální poruchy většinou nemají jen jednu příčinu. Často jde o kombinaci různých rizikových faktorů, včetně fyzických a biomechanických faktorů, organizačních a psychosociálních faktorů a individuálních faktorů.

Fyzické a biomechanické rizikové faktory mohou zahrnovat:

• manipulaci s břemeny, zejména při ohýbání a vytáčení trupu,
• opakující se nebo intenzivní pohyby,
• nepřirozené a statické polohy,
• vibrace, špatné osvětlení nebo chladné pracovní prostředí,
• práci ve vysokém tempu,
• dlouhé sezení nebo stání ve stejné poloze.

Organizační a psychosociální rizikové faktory mohou zahrnovat:

• vysoké pracovní nároky a nízkou míru samostatnosti,
• nedostatek přestávek nebo příležitostí ke změně pracovních poloh,
• vysokou rychlost práce, a to i v důsledku zavádění nových technologií,
• dlouhou pracovní dobu nebo práci na směny,
• šikanu, obtěžování a diskriminaci na pracovišti,
• nízkou spokojenost s prací,

obecně všechny psychosociální a organizační faktory (zejména pokud jsou kombinovány s fyzickými riziky), které mohou vést ke stresu, únavě, úzkosti nebo jiným reakcím, jež následně zvyšují riziko muskuloskeletálních poruch.

Individuální rizikové faktory mohou zahrnovat:

• předchozí zdravotní anamnézu,
• fyzické schopnosti,
• životní styl a zvyky (např. kouření, nedostatek pohybu).

Jediné obecné řešení neexistuje a v případě neobvyklých nebo závažných problémů může být nutné vyhledat odbornou radu. Existuje však mnoho řešení, která jsou zřejmá a nejsou nákladná, například poskytnutí vozíku k manipulaci se zbožím nebo přeorganizování věcí na pracovním stole.

V rámci řešení muskuloskeletálních poruch by zaměstnavatelé měli používat kombinaci:

• hodnocení rizik: zvolit holistický přístup, posuzovat a řešit celou škálu příčin (viz výše). Rovněž je důležité vzít v úvahu pracovníky, kterým hrozí větší riziko výskytu muskuloskeletálních poruch. Prioritou je odstranit rizika, ale zároveň práci přizpůsobit pracovníkům,
• účasti zaměstnanců: zapojit pracovníky a jejich zástupce do diskusí o možných problémech a jejich řešeních.

Přečtěte si více o prevenci muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací.

Po dokončení hodnocení rizik je třeba vytvořit seznam opatření seřazených podle priority a seznam pracovníků a jejich zástupců zapojených do jejich provádění. Činnosti by se měly zaměřit na primární prevenci, ale také na opatření vedoucí k minimalizaci závažnosti úrazů. Je důležité zajistit, aby všichni pracovníci získali odpovídající informace, vzdělání a podporu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti a vhodné know how, aby věděli, jak se vyhnout konkrétním nebezpečím a rizikům.

Opatření mohou pokrývat tyto oblasti:

• uspořádání pracoviště: upravte uspořádání pracoviště tak, abyste zlepšili držení těla při práci,
• vybavení: dbejte na to, aby bylo ergonomické a vhodné pro požadované úkoly,
• úkoly: změňte pracovní metody nebo nástroje,
• vedení: plánujte práci tak, abyste se vyvarovali opakované práci nebo dlouhé práci ve špatných polohách. Plánujte přestávky na odpočinek, střídejte úkoly nebo je přerozdělujte,
• organizační faktory: vypracujte politiku v oblasti muskuloskeletálních poruch s cílem zlepšit organizaci práce a psychosociální prostředí na pracovišti a podpořit muskuloskeletální zdraví.

Preventivní opatření by také měla přihlížet k technologickým změnám vybavení a digitalizaci pracovních procesů a souvisejícím změnám způsobu organizace práce.

Přístup vedení k muskuloskeletálním poruchám musí zohledňovat také sledování zdravotního stavu, podporu zdraví a rehabilitaci a opětovné začleňování pracovníků, kteří muskuloskeletálními poruchami již trpí.

Agentura EU-OSHA uskutečnila víceletý souhrnný projekt v oblasti BOZP týkající se muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací. Jeho cílem bylo prozkoumat otázky spojené s muskuloskeletálními poruchami souvisejícími s prací, zlepšit naše chápání této problematiky a určit účinné způsoby, jak muskuloskeletální poruchy související s prací řešit. Projekt se rovněž zabýval politikami a opatřeními na pracovišti na podporu prevence muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací a zvládání chronických muskuloskeletálních poruch, včetně podpory návratu pracovníků do práce a jejich rehabilitace. Souhrnný projekt v oblasti BOZP se zaměřuje na potřeby tvůrců politik a výzkumných pracovníků a doplňuje kampaň Zdravé pracoviště na období 2020–2022.

V evropských směrnicích, strategiích EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, právních předpisech členských států a pokynech pro osvědčené postupy se již uznává význam prevence muskuloskeletálních poruch.

Rizika muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací spadají do oblasti působnosti rámcové směrnice o BOZP, jejímž cílem je chránit pracovníky před riziky souvisejícími s prací obecně a stanovit odpovědnost zaměstnavatele za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Některá rizika související s muskuloskeletálními poruchami řeší zvláštní směrnice, zejména směrnice o ruční manipulaci s břemeny, směrnice o zobrazovacích jednotkách a směrnice o vibracích. Směrnice o používání pracovního zařízení se zabývá polohami, které pracovníci při používání pracovního zařízení zaujímají, a jasně stanoví, že zaměstnavatelé musí zohledňovat ergonomické zásady, aby splnili minimální požadavky v oblasti BOZP.

Agentura EU-OSHA monitoruje výskyt muskuloskeletálních poruch a jejich příčiny a prevenci. Agentura EU-OSHA rovněž podporuje sdílení osvědčených postupů.