• Rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

• Pracoviště, zařízení, značky, osobní ochranné prostředky

• Expozice chemickým činitelům a chemická bezpečnost

• Expozice fyzickým rizikům

• Expozice biologickým činitelům

• Ustanovení o pracovní zátěži a ergonomických a psychosociálních rizicích

• Ustanovení specifická pro jednotlivá odvětví a týkající se pracovníků

Shrnutí směrnic jsou k dispozici pouze v angličtině, ale odkazy na konci každého shrnutí vedou k úplnému znění směrnice ve všech jazycích EU.

Kromě rámcové směrnice byla přijata série jednotlivých směrnic zaměřených na konkrétní aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rámcová směrnice se nicméně i nadále uplatňuje ve všech oblastech, jichž se týkají jednotlivé směrnice. Pokud jednotlivé směrnice obsahují přísnější a konkrétnější ustanovení, jsou rozhodující tato zvláštní ustanovení. Jednotlivé směrnice přizpůsobují zásady rámcové směrnice:

• konkrétním úkolům (např. ruční manipulaci s nákladem),
• specifickým rizikům při práci (např. expozici nebezpečným látkám nebo fyzikálním činidlům),
• specifickým pracovištím a odvětvím (např. přechodným pracovištím, těžebním odvětvím, rybářským lodím),
• specifickým skupinám pracovníků (např. těhotným ženám, mladým pracovníkům, pracovníkům s pracovní smlouvou na dobu určitou),
• určitým pracovním aspektům (např. organizaci pracovní doby).

Jednotlivé směrnice definují, jak tato rizika posuzovat, a v některých případech stanovují limitní hodnoty pro některé látky nebo činitele.

Evropská komise oznámila ve svém sdělení Bezpečnější a zdravější práce pro všechny – Modernizace právních předpisů a politiky EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci svá tři hlavní opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, přičemž vycházela z následného hodnocení směrnic Evropské unie o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (hodnocení REFIT).

Kromě toho se několik směrnic EU vycházejících z článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie týká bezpečnostních a zdravotních aspektů. Na tomto právním základě byla přijata série technických směrnic v rámci tzv. nového přístupu, s jejichž pomocí evropské organizace pro normalizaci – Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský úřad pro telekomunikační normy (ETSI) – pravidelně stanovují a aktualizují evropské normy.

Strategický rámec EU pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2021-2027 stanovuje politický rámec pro evropskou politiku bezpečnosti a ochrany zdraví. Výchozím bodem pro legislativní iniciativy na evropské úrovni je legislativní návrh předložený Evropskou komisí. Směrnice EU přijímají „řádným legislativním postupem“ Evropská rada a Evropský parlament. V některých případech převádějí legislativní pravomoc přizpůsobovat směrnice technickému pokroku na Evropskou komisi.

Zásadní úlohu v evropském postupu rozhodování v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hrají evropští sociální partneři, jelikož musí být v různých fázích konzultováni. Smlouva o fungování Evropské unie rovněž předpokládá možnost uzavírat autonomní dohody. Doposud bylo výsledkem evropského sociálního dialogu přijetí několika autonomních dohod.

První evropské směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci byly přijaty na základě obecných ustanovení o harmonizaci trhu. Bylo to způsobeno tím, že až do poloviny 80. let minulého století Smlouva nestanovovala výslovnou zákonodárnou pravomoc v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Předtím se na bezpečnost a ochranu zdraví při práci pohlíželo jako na doplněk harmonizace trhu a hospodářských politik Evropského hospodářského společenství. Na tomto základě byla například přijata směrnice 77/576/EHS o harmonizaci vnitrostátních předpisů o bezpečnostních značkách na pracovišti nebo směrnice 78/610/EHS o harmonizaci limitů expozice monomerům vinylchloridu při práci.

Jednotný evropský akt z roku 1987 byl významným krokem vpřed v tom, že do Smlouvy zavedl nové právní ustanovení o sociální politice s cílem dosáhnout „zlepšení, zejména v pracovním prostředí, z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků“. Vložením tohoto ustanovení do Smlouvy se důležitost bezpečných pracovních podmínek stala zjevnou. Kromě toho nová kapitola věnovaná sociálním otázkám opravňuje Evropskou komisi k podpoře sociálního dialogu mezi zaměstnavateli a zástupci pracovníků na evropské úrovni.

S Amsterodamskou smlouvou v roce 1997 byla začleněním sociální dohody do Smlouvy dále posílena zákonodárná pravomoc v oblasti evropských sociálních politik. Lisabonská smlouva, kromě přečíslování článků o sociální politice, zachovala podstatu ustanovení původních článků 136 a násl. Smlouvy o ES (nyní články 151 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie).

Vedoucí subjekty podniku – vrcholné vedení, ředitelé nebo představenstvo / správní rada – jsou v pozici, kdy mohou podporovat prevenci úrazů a poškození zdraví na pracovišti. To mohou zajistit prostřednictvím:

• závazku k vypracování efektivní strategie řízení BOZP a informováním o ní,
• vytvoření spolehlivých systémů řízení BOZP,
• sledování výkonnosti těchto systémů,
• toho, že půjdou příkladem a vždy budou dodržovat všechny bezpečnostní postupy,
• motivování zaměstnanců k tomu, aby se zapojili do zajišťování dobré úrovně BOZP.

Neefektivní nebo neexistují vedení v oblasti BOZP může mít na svědomí úrazy nebo dokonce úmrtí, stejně tak jako špatné duševní i fyzické zdraví zaměstnanců. Může poškodit dobré jméno společnosti. Špatné vedení může ve skutečnosti vyjít velmi draho, například v důsledku pracovní neschopnosti, zameškaného času a odškodného.

Dobré vedení v oblasti BOZP na druhou stranu:

• předchází úrazům a nemocem,
• zvyšuje produktivitu a efektivitu,
• zlepšuje morálku zaměstnanců,
• pomáhá podniku získat nové zakázky a přilákat kvalitní zaměstnance.

Existuje několik jednoduchých kroků, které můžete učinit, abyste zajistili, že vaše organizace bude těžit z výhod dobrého vedení v oblasti BOZP. Zde je několik praktických rad, které vycházejí z příručky vypracované HSE (britským úřadem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci):

• Provádějte pravidelná hodnocení rizik a jednejte na základě jejich výsledků.
• Při přijímání nových zaměstnanců a při zavádění nových procesů či pracovních postupů vždy zvažte možný dopad na BOZP.
• Vedení, které je vidět, je efektivní vedení. Dbejte na to, aby vedoucí pracovníci pravidelně chodili „do provozu“ a hovořili se zaměstnanci o problémech v oblasti BOZP a jejich řešení.
• Projevujte své odhodlání tak, že zajistíte, aby otázky BOZP byly vždy na programu zasedání představenstva / správní rady.
• Poskytujte školení v oblasti BOZP všem vedoucím pracovníkům a zvyšujte tak povědomí o významu BOZP.

Jedním z klíčů k dobrému vedení v oblasti BOZP je zapojení zaměstnanců. Zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni diskutovat se zaměstnanci o otázkách BOZP. Pokud však učiníte víc, než jste ze zákona povinni, bude to pro váš podnik přínosné. Pravděpodobnost, že bude řízení BOZP úspěšné, se zvyšuje, pokud podněcuje aktivní účast pracovníků a zavádí dialog mezi zaměstnanci a vedením.

V roce 2012 EU-OSHA na toto téma zahájila dvouletou kampaň nazvanou kampaň Zdravé pracoviště 2012–2013 „Partnerství při prevenci rizik“.

Tato kampaň vyvrcholila srovnávací akcí, na níž si partneři kampaně vyměnili příklady správné praxe, proběhly workshopy na témata, jako je „odborná příprava v oblasti vedení“ a „kultura BOZP v organizaci“.

Je nejlepší, když se témata BOZP začlení do jednotlivých předmětů, než když se učí samostatně. Učení na základě činností a praktické příklady pomohou toto sdělení předat dětem a mládeži. Klíčová sdělení lze opakovat různými způsoby pro různé věkové skupiny, ať již na základních, nebo středních odborných školách.

Tato celoškolní koncepce představuje ideální model. Začlenění otázek BOZP do dalšího vzdělávání je obtížnější a méně rozvinuté, zejména na univerzitách. Nicméně platí stejný „celostudijní“ model. Vytváření sítí a spolupráce s orgány BOZP jsou klíčovými faktory, které přispívají k úspěšnému začlenění problematiky BOZP do vzdělávání.

Tato celoškolní koncepce kombinuje vzdělávání a vedení školy. Žáci a personál školy spolupracují na tom, aby škola byla bezpečným a zdravým místem pro práci i učení, prostřednictvím:

• osvěty v oblasti rizik a řízení BOZP, např. zapojení žáků do identifikace nebezpečí,
• osvěty v oblasti ochrany zdraví a podpory ochrany zdraví, např. iniciativy „zdravé školy“,
• podpory důstojnosti a úcty ke všem, např. kampaně proti šikaně,
• péče o životní prostředí, např. opětovné používání a recyklace.

Z případových studií víme, co pomáhá zajistit, aby celoškolní koncepce fungovala:

• vedení ze strany ředitele školy s cílem motivovat zaměstnance i žáky
• zapojení žáků, rodičů i zaměstnanců
• poskytování praktické podpory a nástrojů; v tomto ohledu je užitečným zdrojem iniciativa „
  Napo pro učitele
  “
• odborná příprava učitelů
• vytváření sítí mezi školami
• spolupráce mezi orgány BOZP a vzdělávacími institucemi
• důraz na praxi a zapracování vzdělávání v oblasti rizik do vyučovaných předmětů

Další informace:

• Přečtěte si naši zprávu o začleňování BOZP do školních osnov
• Spojte se s ostatními odborníky prostřednictvím sítě ENETOSH