Rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Směrnice 89/391 – rámcová směrnice o BOZP
ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci – dále jen rámcová směrnice.

V roce 1989 přinesla některá ustanovení rámcové směrnice značnou inovaci včetně těchto aspektů:

• Výraz „pracovní prostředí“ byl stanoven v souladu s Úmluvou č. 155 Mezinárodní organizace práce (ILO) a definuje moderní přístup, který zohledňuje technickou bezpečnost, jakož i všeobecnou prevenci poškození zdraví.
• Cílem směrnice je stanovit stejnou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví ve prospěch všech pracovníků (jedinou výjimku představují domácí pracovníci a některé části veřejné a vojenské služby).
• Podle směrnice jsou zaměstnavatelé povinni přijmout náležitá preventivní opatření, aby práce byla bezpečnější a zdravější.
• Směrnice zavádí jako klíčový prvek zásadu hodnocení rizik a definuje jeho hlavní prvky (např. identifikace rizik, účast pracovníků, zavedení vhodných opatření s prioritou odstranit rizika u zdroje, dokumentace a periodické přehodnocování rizik na pracovišti).
• Nová povinnost zavést preventivní opatření implicitně zdůrazňuje důležitost nových forem řízení bezpečnosti a ochrany zdraví jako součásti všeobecných procesů řízení.

Rámcová směrnice musela být provedena do vnitrostátního práva do konce roku 1992. Důsledky transpozice pro vnitrostátní právní systémy byly v jednotlivých členských státech různé. V některých členských státech měla rámcová směrnice značné právní důsledky z důvodu nevhodných vnitrostátních právních předpisů, zatímco v jiných nebyly nutné žádné velké úpravy.

V roce 2004 vydala Evropská komise sdělení (KOM [2004] 62) o praktickém provádění ustanovení několika směrnic, konkrétně směrnice 89/391/EHS (rámcová směrnice), 89/654/EHS (pracoviště), 89/655/EHS (pracovní zařízení), 89/656 EHS (osobní ochranné prostředky), 90/269/EHS (ruční manipulace s břemeny) a 90/270/EHS (zobrazovací jednotky). V tomto sdělení konstatovala, že existují důkazy o pozitivním vlivu právních předpisů EU na vnitrostátní normy pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci skládající se z vnitrostátních prováděcích právních předpisů a praktického uplatňování v podnicích a ve veřejných institucích.

Zpráva došla obecně k závěru, že právní předpisy EU přispěly k rozšíření kultury prevence po celé Evropské unii i k racionalizaci a zjednodušení vnitrostátních systémů právních předpisů. Současně však zdůraznila různé trhliny při provádění právních předpisů, které brzdí dosahování jejich plného potenciálu. Uvedla též případy, kdy bylo zahájeno řízení o porušení Smlouvy.