Psychosociální rizika a stres při práci patří k nejnáročnějším otázkám v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Mají významný dopad na lidské zdraví, ale i na organizace a hospodářství jednotlivých států.
Přibližně polovina evropských zaměstnanců považuje stres na svém pracovišti za obvyklý a stres je také příčinou asi poloviny zameškaných pracovních dní. Podobně jako mnoho jiných otázek v oblasti duševního zdraví je stres často špatně chápán nebo stigmatizován. Jsou-li však psychosociální rizika a stres vnímány jako problém celé organizace, a nikoliv jako chyba jednotlivce, lze je zvládat jako jakékoliv jiné riziko v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.
Co znamenají psychosociální rizika a stres?
Psychosociální rizika vyplývají ze špatné struktury, organizace a řízení práce a ze špatného společenského kontextu a mohou mít nepříznivé psychické, tělesné a sociální následky, jakými je například stres při práci, vyhoření nebo deprese. Zde je několik příkladů pracovních podmínek způsobujících psychosociální rizika:
- nadměrné pracovní zatížení
- rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezené úlohy
- nedostatečné zapojení do přijímání rozhodnutí, která mají na pracovníka dopad, a nedostatečný vliv na způsob výkonu dané práce
- špatně řízené organizační změny, nejistota zaměstnání
- neefektivní komunikace, nedostatečná podpora ze strany vedení nebo kolegů
- psychické a sexuální obtěžování, násilí třetích stran
Při posuzování pracovních nároků je důležité nezaměňovat psychosociální rizika, jako je nadměrné pracovní zatížení, s podmínkami, které jsou sice stimulující a někdy náročné, ale jedná se o uzpůsobené pracovní prostředí a pracovníci jsou dobře proškoleni a motivováni vydat ze sebe to nejlepší. Dobré psychosociální prostředí zvyšuje výkonnost, podporuje osobní rozvoj a zlepšuje duševní a tělesnou pohodu pracovníků.
Zaměstnanci zažívají stres, pokud jsou nároky jejich práce větší, než dokáží zvládat. Kromě duševních zdravotních obtíží se u pracovníků, kteří trpí dlouhodobým stresem, mohou rozvinout vážné tělesné zdravotní problémy, jako kardiovaskulární onemocnění nebo muskuloskeletální obtíže.
Z hlediska organizace negativní účinky zahrnují špatné celkové výsledky podniku, zvýšenou míru pracovní neschopnosti, přítomnost na pracovišti i v době nemoci (angl. presenteeism, situace, kdy zaměstnanci docházejí do práce i v době, kdy jsou nemocní a nejsou schopni efektivního výkonu) a zvýšení počtu úrazů a zranění. Absence jsou spíše delší než absence vyvolané jinými příčinami a stres při práci může přispívat ke zvýšené míře předčasného odchodu do důchodu. Odhady nákladů pro podniky a společnost jsou značné a na vnitrostátní úrovni dosahují miliard eur.
Jak je tento problém významný?
Evropský průzkum veřejného mínění provedený agenturou EU-OSHA zjistil, že přibližně polovina zaměstnanců považuje problém stresu při práci na svém pracovišti za běžný. Mezi nejčastěji uváděné příčiny stresu při práci patří reorganizace práce nebo nejistota zaměstnání, dlouhá pracovní doba či nadměrné pracovní zatížení a obtěžování nebo násilí na pracovišti. Agentura EU-OSHA poskytuje informace o nejnovějších údajích a poznatcích z výzkumu týkajících se prevalence stresu a psychosociálních rizik při práci a jejich dopadů z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Má se za to, že preventivní, holistický a systematický přístup k psychosociálním rizikům je nejúčinnějším způsobem jejich zvládání. Průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) agentury EU-OSHA zkoumá, jak jsou psychosociální rizika vnímána a zvládána v evropských podnicích, a upozorňuje na hlavní motivační faktory a překážky v rámci přijímání opatření a oblasti, kde je zapotřebí podpora. Z výzkumu vyplývá, že zvládání psychosociálních rizik je považováno za náročnější a složitější, než je tomu v případě „tradičních“ rizik v oblasti BOZP. Je třeba zvyšovat povědomí o této problematice a vyvinout jednoduché praktické nástroje usnadňující zvládání stresu, násilí a obtěžování při práci.
Co lze udělat pro prevenci a zvládání psychosociálních rizik?
Správným přístupem lze psychosociálním rizikům a stresu při práci předcházet a úspěšně je zvládat bez ohledu na velikost nebo typ podniku. Lze je řídit stejně logicky a systematicky jako jiná rizika v oblasti BOZP.
Zvládání stresu není jen morální povinností a dobrou investicí zaměstnavatelů, je to zákonná povinnost stanovená v rámcové směrnici 89/391/EHS, podložená rámcovými dohodami sociálních partnerů o stresu při práci a proti obtěžování a násilí v práci.
Kromě toho Evropská dohoda o duševním zdraví a životní harmonii uznává měnící se nároky a zvyšující se tlak na pracovišti a vyzývá zaměstnavatele k provádění dodatečných dobrovolných opatření s cílem podpořit duševní pohodu.
Ačkoli mají zaměstnavatelé zákonnou povinnost zajistit, aby byla rizika na pracovišti řádně hodnocena a kontrolována, je nezbytné zapojit i zaměstnance. Zaměstnanci a jejich zástupci nejlépe rozumí problémům, které mohou na jejich pracovišti nastat. Jejich zapojení zajistí, aby byla zavedena opatření, která jsou přiměřená i efektivní.