Kardiovaskulární onemocnění představují jednu z nejvýznamnějších výzev v oblasti veřejného zdraví v EU. Patří mezi ně rozmanitá a komplexní skupina onemocnění, jako jsou ischemická choroba srdeční a cévní mozkové příhody, které postihují srdce, krevní cévy a cévní systém mozku. Jako multifaktoriální onemocnění mohou být způsobena kombinací faktorů souvisejících s životním stylem a chováním, již existujících onemocnění, genetických predispozic, socioekonomických a environmentálních vlivů, jakož i pracovních rizik.
Pracoviště proto hraje v prevenci kardiovaskulárních onemocnění důležitou roli. Porozumění těmto rizikům a jejich dopadu na kardiovaskulární zdraví je zásadní pro vypracování účinných opatření k prevenci kardiovaskulárních onemocnění souvisejících s prací a k podpoře zdravějšího pracovního života.
Zátěž způsobená kardiovaskulárními onemocněními souvisejícími s prací
Kardiovaskulární onemocnění jsou každoročně příčinou přibližně 1,71 milionu úmrtí v EU. Ačkoli se jejich prevalence v jednotlivých zemích liší, představují druhou nejčastější příčinu úmrtí souvisejících s prací v EU.
Kromě dopadu na zdraví mohou kardiovaskulární onemocnění ovlivnit i kvalitu života pracovníků, jejich pracovní výkonnost a schopnost setrvat v zaměstnání. Jsou také spojena s náklady souvisejícími s pracovní neschopností, dlouhodobou pracovní neschopností, předčasným odchodem do důchodu a sníženou produktivitou, přičemž celkové roční náklady pro ekonomiku EU se odhadují na více než 210 miliard EUR. Prevence kardiovaskulárních onemocnění souvisejících s prací přispívá k dobrému zdravotnímu stavu pracovníků a zároveň pomáhá organizacím i společnosti zvládat dopady těchto onemocnění.
Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění na pracovišti
Kardiovaskulární onemocnění související s prací mohou být důsledkem kombinace rizikových faktorů na pracovišti, jako jsou například:
- psychosociální rizika, mezi něž patří vysoké pracovní nároky, malá míra kontroly nad prací, dlouhá pracovní doba, práce na směny, násilí na pracovišti a šikana. Mohou vést ke stresu, což může mít vliv na kardiovaskulární zdraví,
- ergonomické rizikové faktory, jako je těžká fyzická práce, dlouhodobé sezení nebo stání,
- fyzické rizikové faktory, jako jsou extrémní teploty, hluk, vibrace a záření,
- vystavení chemickým látkám, včetně těžkých kovů, částic, prachu, emisí výfukových plynů a některých pesticidů,
- biologické činitele, včetně některých infekčních onemocnění, jako je covid-19.
Druhy a míra rizik se liší v závislosti na odvětvích, povoláních a skupinách pracovníků. Kromě toho mohou faktory jako věk, pohlaví, socioekonomické aspekty, již existující onemocnění a životní styl ovlivňovat to, jak se expozice v pracovním prostředí projevuje na kardiovaskulárním zdraví.
Kardiovaskulární zdraví v politické agendě EU
Evropská komise zdůrazňuje, že zlepšení prevence kardiovaskulárních onemocnění souvisejících s prací je klíčovým cílem Strategického rámce EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027. Další iniciativy EU, jako je například iniciativa „Společně za lepší zdraví“ – iniciativa EU pro nepřenosné nemoci, Plán pro srdce v bezpečí a reakce Výboru pro veřejné zdraví Evropského parlamentu na tento plán, dokládají význam koordinovaného postupu při zlepšování kardiovaskulárního zdraví v celé EU.
Výzkum agentury EU-OSHA v oblasti kardiovaskulárních onemocnění souvisejících s prací
Agentura EU-OSHA realizuje rozsáhlý výzkumný program zaměřený na kardiovaskulární onemocnění související s prací. Cílem je lépe porozumět tomu, jak práce ovlivňuje kardiovaskulární zdraví, a podpořit tak prevenci založenou na vědeckých poznatcích v celé EU.
Tento výzkumný program se zabývá faktory pracovního rizika souvisejícími s kardiovaskulárními onemocněními a zkoumá, jak na sebe vzájemně působí rizika související s prací a rizika, která s prací nesouvisejí. Zpráva identifikuje odvětví, povolání a skupiny pracovníků, které jsou vystaveny většímu riziku, a analyzuje zátěž způsobenou kardiovaskulárními onemocněními souvisejícími s prací v celé EU. Zabývá se také politikami, strategiemi, opatřeními na pracovišti a praktickými zdroji, které pomáhají předcházet kardiovaskulárním onemocněním, jakož i těmi, které podporují bezpečný návrat pracovníků do práce po kardiovaskulární příhodě nebo jejich setrvání v zaměstnání i při chronických kardiovaskulárních onemocněních.
Tyto výsledky přispějí k vytvoření důkazové základny pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění souvisejících s prací a budou sloužit jako podklad pro kampaň Zdravé pracoviště s názvem „Společně za duševní zdraví při práci“, zejména pokud jde o souvislosti mezi psychosociálními riziky a kardiovaskulárním zdravím.
