Hlavní zjištění

• Digitalizace a cílení založené na datech maximalizují účinnost kontrol, neboť všech pět zemí čelí výzvám souvisejícím s poměrem počtu inspektorů na počet zaměstnanců a omezenými zdroji v oblasti BOZP.
• Prosazování dodržování předpisů se posouvá od čistě „příkazního a kontrolního“ modelu k podpůrným, propagačním přístupům, které odrážejí realitu různých podniků.
• Zásadní roli hrají rozvinuté sítě spolupráce ─ žádná instituce nemůže řešit problémy BOZP sama, zejména pokud jde o malé a střední podniky a zranitelné pracovníky.
• Vzdálené a digitální přístupy a nástroje podpory, od videokonzultací po chatboty s umělou inteligencí, se staly trvalou součástí systémů BOZP.
• Udržitelné zlepšení BOZP závisí na budování vnitřních kapacit zaměstnavatelů a pracovníků prostřednictvím strategií přizpůsobených různým podmínkám a cílovým skupinám.

Důsledky pro tvůrce politik a odborníky z praxe

• Strategie musí být flexibilní a přizpůsobené různým kontextům ─ neexistuje jedno univerzální řešení.
• Důležitý je portfoliový přístup, který kombinuje více strategií.
• V oblasti navrhování, monitorování a hodnocení intervencí založených na důkazech jsou stále značné mezery.
• Navzdory technologickému pokroku jsou i nadále základem lidské znalosti, úsudek a vztahy.
• Závěr: Společnou prací a spojením digitálních inovací s lidským vhledem můžeme posílit systémy BOZP a vytvořit bezpečnější a zdravější pracoviště v celé Evropě.

Rostoucí vliv na BOZP

Ve stavebnictví a zemědělsko-potravinářském odvětví vztahy v dodavatelských řetězcích mezi odběrateli a dodavateli stále větší měrou ovlivňují způsob organizace a kontroly práce. To znamená, že výsledky v oblasti BOZP se již neurčují pouze na úrovni podniku ─ rozhodující úlohu hrají ti, kdo jsou v řetězci výše.

BOZP se nejvíce zlepšuje, pokud firmy využívají obojí:

• Smluvní řízení: formální požadavky, normy, certifikace, audity.
• Vztahové řízení: spolupráce, dialog, společné cíle.

Tento hybridní přístup pomáhá spravedlivě rozdělit odpovědnost, zvyšuje důvěru a zajišťuje průběžné zlepšování v rámci celého řetězce.

Praktické nástroje s pákovým efektem

• Jasná kritéria v oblasti BOZP při výběrových řízeních a zadávání zakázek.
• Transparentní požadavky na výběr dodavatele.
• Přísnější smluvní ustanovení zaměřená na BOZP.
• Průběžná spolupráce s dodavateli.
• Kultura důvěry a spolupráce.

Poznatky pro konkrétní odvětví: stavebnictví a zemědělsko-potravinářské odvětví

Stavebnictví:

• Obzvláště účinnou strategií je zdůrazňování sdílené kultury bezpečnosti mezi zadavateli a dodavateli.
• Kultura bezpečnosti hraje zásadní roli při interakci více dodavatelů.
• Zásadní je sdílené porozumění, zapojení pracovníků a komunikace zdola nahoru.

Zemědělsko-potravinářské odvětví:

• Hybridní řízení zvyšuje důvěru a sdílení odpovědnosti.
• Výsledky ukazují měřitelné zlepšení BOZP a pracovních podmínek.

Politické pokyny pro regulační orgány a odborníky z praxe

• Ze zjištění vyplývá, že významnou roli při prosazování zlepšení v oblasti BOZP v dodavatelském řetězci může hrát tržní síla, ta však nemůže nahradit regulaci.
• Zahrnout transparentní kritéria BOZP do veřejných a soukromých zakázek.
• Řešit konkrétní problémy, kterým čelí malé a střední podniky při plnění požadavků dodavatelského řetězce.
• Integrovat týmy pro zadávání zakázek a pro sociální odpovědnost/udržitelnost podniků, aby se BOZP stala vyšší prioritou.
• Využívat dlouhodobé smlouvy s cílem umožnit dodavatelskou stabilitu a investice.
• Budovat důvěru prostřednictvím pravidelných fyzických návštěv a otevřeného dialogu ─ včetně dialogu o BOZP.
• Dodržovat flexibilní dodací podmínky a podporovat dodavatele v případě nepředvídaných problémů.