Klimatická rizika: Podle nového průzkumu Situace v oblasti BOZP je každý třetí pracovník vystaven riziku a má obavy z dopadů na zdraví a bezpečnost.

Press releases

Back to press releases
For immediate release - 23/09/2025 - 09:00

Klimatická rizika: Podle nového průzkumu Situace v oblasti BOZP je každý třetí pracovník vystaven riziku a má obavy z dopadů na zdraví a bezpečnost.

© lawcain - stock.adobe.com

Z průzkumu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) vyplynulo, že jedna třetina pracovníků v EU je vystavena rizikům souvisejícím se změnou klimatu, například extrémním horku, extrémním povětrnostním jevům nebo špatné kvalitě ovzduší. 31 % pracovníků je zároveň znepokojeno dopadem environmentálních rizik na jejich bezpečnost a zdraví při práci.  

Tyto poznatky jsou součástí nejnovějšího průzkumu agentury EU-OSHA Situace v oblasti BOZP 2025 mezi pracovníky: Bezpečnost a ochrana zdraví v éře klimatické a digitální změny, která přináší aktuální přehled výzev a rizik vyplývajících ze změny klimatu, digitalizace a psychosociálního pracovního prostředí, se kterými se dnes evropští pracovníci potýkají. Průzkum také ukazuje, jak pracoviště reagují na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. 

 

Změna klimatu a bezpečnost a ochrana zdraví pracovníků  

33 % pracovníků v EU je vystaveno nejméně jednomu rizikovému faktoru souvisejícímu se změnou klimatu, přičemž 20 % uvádí, že jsou vystaveni extrémnímu horku a 19 % špatné kvalitě ovzduší. Vystavení horku je nejvyšší v odvětvích závislých na práci ve venkovním prostředí: 35 % pracovníků v zemědělství, zahradnictví, lesnictví nebo rybolovu uvádí, že pracují v extrémním horku, stejně jako každý čtvrtý pracovník ve stavebnictví a energetice. Téměř každý desátý pracovník upozorňuje na příznaky nebo onemocnění související s horkem, jako je úpal, závrať nebo křeče. Více než jeden z deseti pracovníků je navíc při práci vystaven prudkému slunci, což je považováno za rizikový faktor vzniku nádorových onemocnění. 

Pochopitelné jsou regionální rozdíly, přičemž nejvyšší expozici jsou vystaveni pracovníci v jižní Evropě, neboť to odráží častější vlny veder a zhoršování stavu životního prostředí. Přestože více než 50 % zaměstnavatelů zavedlo preventivní opatření, například zastíněné prostory pro odpočinek nebo rozvrhy pracovní doby přizpůsobené teplotám, provádění není rovnoměrné a zdůrazňuje potřebu plánování a investic odolných vůči změně klimatu ve všech odvětvích. 

Kromě toho se každý pátý pracovník obává, že jeho současné zaměstnání či úkoly se v důsledku opatření zavedených za účelem prevence rizik spojených se změnou klimatu změní. To odráží rostoucí pocit ekologické úzkosti ─ strachu nebo pocitu ohrožení způsobených změnami životního prostředí a jejich možným dopadem na zdraví. 

Stres a duševní zdraví na pracovišti: přetrvávající tlak a stigmatizace 

Problémy s pracovní zátěží zůstávají i nadále v celé Evropě rozšířené, neboť 44 % pracovníků poukazuje na silný časový tlak nebo pracovní přetížení. V odvětví zdravotnictví a sociální péče tento počet narůstá na 50 %, přičemž 41 % respondentů uvádí, že jejich úsilí není dostatečně uznáváno ani odměňováno, což odráží dlouhodobé obavy z vyhoření a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. 

Zjištění rovněž poukazují na přetrvávající stigmatizaci v oblasti duševního zdraví. 48 % respondentů se domnívá, že zveřejnění informací o duševním zdravotním stavu by mohlo poškodit jejich kariéru. Toto vnímání převládá zejména u mladších pracovníků a u pracovníků v hůře placených nebo nejistých pozicích. Nicméně většina pracovníků by se při rozhovoru o svém duševním zdraví s nadřízeným nebo vedoucím pracovníkem cítila dobře, což naznačuje, že stigmatizace spojená s duševním zdravím klesá.  

Liší se také přístup k podpoře: 66 % pracovníků ve velkých podnicích má přístup k informacím a školením o stresu a pohodě, zatímco v mikropodnicích je to jen 42 %. Země severní a západní Evropy obecně vykazují lepší podporu a aktivnější přístup, zatímco jiné země se duševním zdravím teprve začínají strukturovaně zabývat. 

Digitalizace a autonomie na pracovišti 

Digitální transformace práce je v plném proudu: devět z deseti pracovníků v EU využívá ve své práci alespoň jednu digitální technologii a přibližně každý třetí používá pokročilé nástroje, jako jsou systémy poháněné umělou inteligencí, nositelná zařízení nebo roboti. 

25 % pracovníků uvádí, že digitální technologie jsou využívány ke sledování jejich práce a chování, a 27 % jich uvádí, že úkoly jsou automaticky přidělovány prostřednictvím těchto systémů. Takovéto postupy vyvolávají otázky týkající se využívání dat, důvěry pracovníků a rizika nadměrné kontroly a nadměrného řízení. Souvisejí také se stresem a problémy v oblasti duševního zdraví. 

Digitalizace může navíc významně měnit pracovní role. Někteří pracovníci se cítí izolovaní, mají méně příležitostí využívat své dovednosti nebo rozhodovat o své práci. To podtrhuje potřebu větší transparentnosti, sociálního dialogu a účasti pracovníků při rozhodování o zavádění technologií. 

William Cockburn, výkonný ředitel agentury EU-OSHA, uvedl: 

„Tato zjištění ukazují, že pracovníci v celé Evropě čelí složitým a měnícím se výzvám. Téměř tři z deseti se potýkají se stresem, depresí nebo úzkostí v souvislosti s jejich zaměstnáním. Přibližně jedna třetina se obává, že by změna klimatu mohla ohrozit jejich bezpečnost a zdraví. Nejvyšší prioritou musí zůstat ochrana bezpečnosti, zdraví a důstojnosti evropské pracovní síly, a to od přizpůsobení pracovišť fyzickým dopadům změny klimatu až po snížení stigmatizace duševního zdraví a zajištění etického zavádění digitálních nástrojů. To je obzvláště důležité vzhledem k tomu, že procházíme souběžně klimatickou transformací a digitální změnou.“

Prostředky vyčleněné na činnost 

Aby agentura EU-OSHA podpořila rozhodování založené na důkazech, vydala balíček zdrojů, jejichž cílem je proměnit data v opatření. Jedná se například o: 

 

Poznámka pro redaktora

 

Průzkum Situace v oblasti BOZP 2025 zkoumá celou řadu dopadů psychosociálních rizik, změny klimatu a používání digitálních technologií na pracovišti na duševní zdraví pracovníků a související opatření na pracovišti.  

Průzkum, který se uskutečnil telefonicky v dubnu 2025, zahrnuje odpovědi více než 28 000 zaměstnaných pracovníků ve všech členských státech EU a na Islandu, v Norsku a poprvé také ve Švýcarsku.  

V průzkumu z roku 2025 jsou shromažďovány informace o pracovnících a hlavních charakteristikách jejich práce. Zaměřuje se na psychosociální a fyzická rizika vyplývající z využívání digitálních technologií a ze změny klimatu, na jejich dopad na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a opatření zavedená na jejich pracovišti k prevenci těchto rizik. 

Toto vydání rozšiřuje oblast jeho působnosti o nové psychosociální faktory související s digitalizací, jako je rozhodovací pravomoc a smysluplnost práce, jakož i o vznikající rizika související se změnou klimatu, včetně ekologické úzkosti a nejistoty zaměstnání z pohledu kvality. Zahrnuje také tradiční rizika, například nerovnováhu mezi úsilím a odměnou a nejistotu zaměstnání z pohledu kvality. Sociodemografické proměnné ─ manažerské a jiné než manažerské role a status migranta (první a druhé generace) ─ zvyšují schopnost průzkumu odrážet různé zkušenosti pracovníků. 

Soubor údajů bude výzkumným pracovníkům zpřístupněn v roce 2026.