Přejít na obsah | Přejít na navigaci

Osobní nástroje
Přeskočit na obsah. Hledat FAQ Nápověda O nás

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Zvolit jazyk:

OSHA Network
Loading
Nacházíte se zde: Úvod Témata Muskuloskeletální poruchy Evropské právní požadavky týkající se MSD souvisejících s prací

Evropské právní požadavky týkající se MSD souvisejících s prací

Úvod

Evropské právní požadavky týkající se muskuloskeletálních poruch (MSD) zahrnují mezinárodní úmluvy a normy, evropské směrnice a evropské normy.

Na mezinárodní úrovni vydala Mezinárodní organizace práce (ILO) několik úmluv, které se týkají MSD. Než se tyto úmluvy staly právně závaznými, musel je ratifikovat určitý počet států.

Na evropské úrovni bylo zveřejněno několik směrnic, které se MSD týkají přímo či nepřímo. Než evropská směrnice vstoupí v členském státě v platnost, vyžaduje provedení v právním systému daného členského státu. Obvykle směrnice stanoví dohodnuté cíle, kterých mají členské státy EU dosáhnout, ale ponechává svobodu volby jak jich dosáhnout. Tyto směrnice doplňuje řada evropských norem EN, které uvádějí podrobnosti a umožňují provádění směrnic.

Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) vydala mezinárodní normy, které se zabývají ergonomickými požadavky na pracovní místa, metodami hodnocení rizik a dalšími aspekty týkajícími se MSD.

Úmluvy Mezinárodní organizace práce

  • C127 – Úmluva o maximální hmotnosti
    Datum přijetí: 28.06.1967
    Nejdůležitější požadavky:
    1. žádný pracovník nesmí přemisťovat břemeno, které z důvodu hmotnosti pravděpodobně ohrožuje jeho zdraví nebo bezpečnost,
    2. každý pracovník přidělený na manuální přemisťování břemen musí získat příslušné školení nebo instrukce,
    3. kde je to možné, musejí se pro manuální přemisťování břemen použít technická zařízení.
  • C148 – Pracovní prostředí (znečištění vzduchu, hluk a vibrace)
    Datum přijetí: 20.06.1977 
    Nejdůležitější požadavky:
    1. v pracovním prostředí musí být co nejvíce omezeno nebezpečí vibrací,
    2. pokud je to nutné, zaměstnavatel musí poskytnout osobní ochranné prostředky,
    3. všechny dotčené osoby musejí být informovány a vyškoleny o způsobech minimalizace rizik plynoucích z vibrací.
  • C155 – Úmluva o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
    Datum přijetí: 22.06.1981 
    Tato úmluva ukládá tvůrcům politik a zaměstnavatelům povinnost zajistit, aby strojní zařízení a vybavení bylo bezpečné a nepředstavovalo žádná zdravotní rizika.
  • C167 – Úmluva o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví
    Datum přijetí: 20.06.1988
    Tato úmluva se vztahuje pouze na pracovníky ve stavebnictví. Obsahuje požadavky na zdvihací stroje, příslušenství pro zdvihání, přepravní zařízení, stroje pro zemní práce a pro manipulaci s materiály v odvětví stavebnictví.
  • C184 – Úmluva o bezpečnosti a ochraně zdraví v zemědělství
    21.06.2001
    Tato úmluva se vztahuje pouze na pracovníky v zemědělství. Obsahuje požadavky na bezpečnost a ergonomii strojního zařízení a na manipulaci a přepravu materiálů v odvětví zemědělství.

Evropské směrnice

  • 89/391/EHS
    Tato obecná rámcová směrnice o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci se netýká přímo MSD. Ukládá však zaměstnavatelům povinnost učinit opatření nutná pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků ze všech hledisek jejich práce.
  • 89/654/EHS
    Tato směrnice se týká minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví jak na pracovištích, která se již využívají, tak na pracovištích, která se využijí poprvé. Požadavky ohledně svobody pohybu na pracovních místech jsou v zájmu prevence MSD.
  • 89/655/EHS 89/656/EHS
    Směrnice 89/655/EHS a 89/656/EHS se týkají vhodnosti pracovního zařízení a osobních ochranných prostředků, které ovlivňují riziko MSD. Všechny osobní ochranné prostředky musejí přihlížet k ergonomickým požadavkům a zdravotnímu stavu zaměstnance a musejí uživateli přesně padnout po nutných úpravách.
  • 90/269/EHS
    Tato směrnice popisuje povinnosti zaměstnavatelů ohledně ruční manipulace s břemeny spojené s rizikem poškození páteře.
  • 90/270/EHS
    Tato směrnice stanovuje minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami, prostředím a rozhraním člověk/počítač. Zaměstnavatelé musejí vyhodnotit bezpečnostní a zdravotní rizika spjatá s pracovním místem a učinit příslušné kroky k jejich nápravě.
  • 93/104/ES:
    Tato směrnice se týká úpravy pracovní doby. Faktory jako práce s opakovanými úkony, monotónní práce a únava mohou zvýšit riziko MSD. V této směrnici jsou stanoveny požadavky ohledně přestávek, odpočinku v týdnu, dovolené v kalendářním roce, noční práce, práce na směny a rozvržení práce a pracovní doby.
  • 98/37/ES:
    Tato směrnice se týká strojních zařízení. Strojní zařízení musí být navrženo v souladu s ergonomickými zásadami, aby se nepohodlí, únava a psychická zátěž obsluhy omezily na minimum. Ergonomické zásady se musejí vztahovat i na ovládací zařízení, osobní ochranné prostředky a sedadlo řidiče. Strojní zařízení musí být navrženo tak, aby se rizika způsobená vibracemi omezila na minimum. Tato směrnice také zahrnuje důležité informace o ochraně před mechanickými nebezpečími, jako je například riziko destrukce během provozu.
  • 2002/44/ES:
    Tato směrnice stanovuje limitní hodnoty expozice a hodnoty pro vibrace působící na soustavu ruka-paže a vibrace působící na celé tělo. Zaměstnavatel musí vyhodnotit rizika, vyhnout se expozici nebo ji snížit a informovat a školit své pracovníky, jak rizika vibrací minimalizovat. Tato směrnice také stanoví požadavky na sledování zdravotního stavu pracovníků.
  • 2006/42/ES:
    Tato směrnice se zabývá strojními zařízeními, vyměnitelnými přídavnými zařízeními, bezpečnostními součástmi, příslušenstvím pro zdvihání, lany, řetězy a popruhy, snímatelnými mechanickými převodovými zařízeními a neúplnými strojními zařízeními. Také pokrývá základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost vztahující se na návrh a konstrukci strojních zařízení.

Normy

Podrobněji jsou popsány pouze nejdůležitější normy z hlediska MSD.

  • EN 614: Bezpečnost strojních zařízení – Ergonomické zásady pro projektování
    Tato základní norma stanovuje pravidla, která by se měla uplatňovat především v procesu projektování strojních zařízení. Stanovuje projektantům ergonomická pravidla, která zohledňují bezpečnost a ochranu zdraví obsluhy ve všech oblastech jejich činnosti. Norma má dvě části:
    1. EN 614-1: Bezpečnost strojních zařízení – Ergonomické zásady pro projektování
      Terminologie a všeobecné zásady
      Tato část stanovuje obecná pravidla týkající se procesu projektování, zohledňuje antropometrii a biomechaniku, ovládače, interakci s fyzickým pracovním prostředím, hlukem, vibracemi, vyzařováním tepla, osvětlením, nebezpečnými látkami a radiací, i interakci s pracovním procesem.
    2. EN 614-2: Bezpečnost strojních zařízení – Ergonomické zásady pro projektování
      Interakce mezi konstrukcí strojního zařízení a pracovními úkoly
      Tato část stanovuje hlavní pravidla pro začlenění ergonomie do procesu projektování. Popisují se v ní charakteristiky dobře projektovaných pracovních úkolů, metody projektování pracovního procesu a hodnocení projektu pracovního procesu.
  • EN 1005: Bezpečnost strojních zařízení. Fyzická výkonnost člověka
    Tato norma poskytuje podrobné informace o muskuloskeletálních rizicích souvisejících s pracovními úkoly a o způsobech jejich snižování. Norma má pět částí: čtyři jsou již schváleny, jednu připravuje technický výbor "Ergonomie" CEN/TC 122.
    1. EN 1005-1: Bezpečnost strojních zaízení. Fyzická výkonnost člověka.
      Termíny a definice
      Tato část pokrývá termíny a definice, základní pojmy a parametry týkající se všech částí EN 1005. Tyto termíny a definice se týkají pohybu končetin při práci, druhů úchopu, předmětů nacházejících se na pracovním místě, poloh, trvání práce a zotavení.
    2. EN 1005-2: Bezpečnost strojních zařízení. Fyzická výkonnost člověka.
      Ruční obsluha strojního zařízení a jeho součástí
      Tato část poskytuje ergonomická doporučení pro projektování strojního zařízení a jeho součástí, které zahrnuje ruční obsluhu, v pracovním i domácím prostředí. Vztahuje se na ruční obsluhu strojního zařízení, jeho součástí a předmětů zpracovávaných strojem (vstup/výstup) o váze minimálně 3 kg, které se přemisťují na vzdálenost maximálně 2 m. Poskytuje metody pro hodnocení rizik vztahujících se k ruční obsluze s využitím systému tří zón. Nepokrývá držení předmětů (bez chůze), tlačení nebo tahání předmětů, ruční stroje nebo manipulaci vsedě.
    3. EN 1005-3: Bezpečnost strojních zařízení. Fyzická výkonnost člověka.
      Doporučené mezní síly pro obsluhu strojního zařízení
      Tato část poskytuje pokyny výrobcům strojních zařízení pro minimalizaci zdravotních rizik způsobených vyvíjením svalové síly. Norma stanovuje metody hodnocení svalové kapacity u dospělé populace. Síla svalů se zvažuje jak ve statické poloze, tak při pohybu těla. Norma rovněž stanoví postup pro hodnocení rizika z přetížení během práce, které může vyústit v muskuloskeletální poruchy.
    4. prEN-1005-4: Bezpečnost strojních zařízení. Fyzická výkonnost člověka.
      Hodnocení pracovních poloh a pohybů ve vztahu ke strojnímu zařízení
      Tato část poskytuje pokyny pro projektování strojního zařízení a jeho součástí, pomáhá hodnotit a kontrolovat zdravotní rizika způsobená polohou a pohybem souvisejícím se strojem. Norma zavádí různé typy a stupně ohýbání trupu, poloh horních končetin, ohýbání krku a směru otáčení a pohledu. Pracovní polohy jsou klasifikovány jako přijatelné, přijatelné za určitých podmínek a nepřijatelné, v závislosti na svém typu a četnosti pohybu.
    5. prEN 1005-5: Bezpečnost strojních zařízení. Fyzická výkonnost člověka.
      Hodnocení rizik manipulace s opakovanými úkony
      Tato část poskytuje metodu pro hodnocení rizik a pokyny pro snížení zdravotních rizik manipulace s opakovanými úkony. Norma umožňuje stanovit rizika muskuloskeletálních poruch, zejména při zvážení účinků opakovaných úkolů na horní končetiny.
  • EN ISO 9241: Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály
    1. EN ISO 9241-4: Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály. Požadavky na klávesnice.
      Tato norma se vztahuje na projektování klávesnic pro stacionární použití a poskytuje pokyny pro projektování klávesnic pro obvyklé kancelářské úkoly se zaměřením na omezení a schopnosti uživatelů. Zabývá se aspekty běžných návrhů klávesnic, které mohou způsobit MSD, jako je sklon klávesnice, profil jejího povrchu a vlastnosti materiálu i umístění klávesnice.
    2. EN ISO 9241-5: Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály. Požadavky na uspořádání pracovního místa a na pracovní polohu
      Tato norma stanovuje základní ergonomické zásady, které se vztahují na požadavky uživatele, návrh a nákup zařízení pracovního místa pro kancelářské úkoly s využitím zobrazovacích terminálů. Poskytuje obecné informace o poloze, opěrných plochách, pracovních židlích a rozložení pracovního prostoru.
    3. EN ISO 9241-9: Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály. Požadavky na vstupní zařízení – s výjimkou klávesnic.
      Tato norma stanovuje požadavky a doporučení pro projektování vstupních zařízení s výjimkou klávesnic. Patří sem myši, kurzorové puky, joysticky, trackbally, tablety a dotykové obrazovky, pera a laserová ukazovátka. Norma se týká biomechanického zatížení se zvláštním zaměřením na polohu (práce bez nesprávného odchýlení se od přirozené polohy), námahu (práce bez zbytečné námahy) a školení uživatele.
  • prEN 13921: Osobní ochranné prostředky – Ergonomické zásady
    Tato norma poskytuje pokyny o obecných ergonomických vlastnostech osobních ochranných prostředků (OOP). Zabývá se především zásadami týkajícími se antropometrických vlastností OOP a biomechanické interakce mezi OOP a lidským tělem.
  • EN ISO 12100: Bezpečnost strojních zařízení. Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci
    1. EN ISO 12100-1: Bezpečnost strojních zařízení. Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci. Základní terminologie, metodologie
    2. EN ISO 12100-2: Bezpečnost strojních zařízení. Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci. Technické zásady
      Tyto normy ukazují, jak strojní zařízení, která jsou špatně přizpůsobena lidským vlastnostem a schopnostem, mohou vést k fyziologickým (muskuloskeletálním) poruchám i k psychologicko-fyziologickým problémům a zvýšené chybovosti lidí. Tyto normy zahrnují pokyny ohledně ergonomických aspektů, jako je vyhnout se nepohodlným polohám, hluku, nesnadnému používání a vibracím.

Zajímavé vnitrostátní předpisy

  • Směrnici 90/269/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance si většina členských států vykládá zejména jako stanovení maximálního zatížení. Některé vnitrostátní předpisy však k otázce přistoupily komplexněji.
    Švédské předpisy například pokrývají většinu pracovních poloh a pohybů. Pokyny pro inspekce v továrnách ohledně provádění těchto předpisů mají mnohem širší rozsah působnosti než uvedená směrnice; pokrývají práci s opakovanými úkony, pracovní polohy, ergonomický návrh pracovního zařízení a ploch i nutnost, aby pracovníci střídali různé typy práce a podle potřeby si vybírali přestávky, stejně jako jasné specifické záležitosti související se zdviháním těžkých břemen. Zaměstnavatelé musejí posuzovat vazby mezi mechanickými a psychosociálními rizikovými faktory MSD a poskytovat pokyny o tom, jak provádět posuzování rizik v různých situacích.
  • Směrnice 90/270/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami.
    Tato směrnice omezuje zdravotní dozor na prohlídky oka a zraku, ale nezaměřuje se na další zdravotní rizika (zejména MSD). Francouzské a belgické prováděcí právní předpisy ukládají pracovníkům, kteří používají zobrazovací jednotky, aby se podrobili specializované lékařské prohlídce – jejíž obsah není specifikován – která službám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci umožní věnovat více času preventivním zdravotním činnostem pro tyto pracovníky. Ve Finsku byl úkol zdravotního dohledu rozšířen na "celkové zdraví" a v Itálii na "muskuloskeletální poruchy".