Muskuloskeletální poruchy

Image
Musculoskeletal disorders. Woman being treated for musculoskeletal disorders

Muskuloskeletální poruchy patří k nejčastějším onemocněním souvisejícím s prací. V celé Evropě postihují miliony pracovníků a pro zaměstnavatele představují náklady ve výši miliard eur. Řešení problematiky muskuloskeletálních poruch pomáhá zlepšovat životy pracovníků, má však význam i z podnikatelského hlediska.

Muskuloskeletální poruchy související s prací postihují záda, krk, ramena a horní i dolní končetiny. Patří mezi ně všechna poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání. Jedná se o širokou škálu zdravotních problémů, od menších bolestí až po závažnější zdravotní potíže, které vyžadují nepřítomnost v práci a léčbu. V chroničtějších případech mohou vést až k invaliditě a nutnosti odejít ze zaměstnání.

Příčiny muskuloskeletálních poruch

Většina muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací se vyvíjí postupně. Muskuloskeletální poruchy většinou nemají jen jednu příčinu. Často jde o kombinaci různých rizikových faktorů, včetně fyzických a biomechanických faktorů, organizačních a psychosociálních faktorů a individuálních faktorů.

Fyzické a biomechanické rizikové faktory mohou zahrnovat:

  • manipulaci s břemeny, zejména při ohýbání a vytáčení trupu,
  • opakující se nebo intenzivní pohyby,
  • nepřirozené a statické polohy,
  • vibrace, špatné osvětlení nebo chladné pracovní prostředí,
  • práci ve vysokém tempu,
  • dlouhé sezení nebo stání ve stejné poloze.

Organizační a psychosociální rizikové faktory mohou zahrnovat:

  • vysoké pracovní nároky a nízkou míru samostatnosti,
  • nedostatek přestávek nebo příležitostí ke změně pracovních poloh,
  • vysokou rychlost práce, a to i v důsledku zavádění nových technologií,
  • dlouhou pracovní dobu nebo práci na směny,
  • šikanu, obtěžování a diskriminaci na pracovišti,
  • nízkou spokojenost s prací,

obecně všechny psychosociální a organizační faktory (zejména pokud jsou kombinovány s fyzickými riziky), které mohou vést ke stresu, únavě, úzkosti nebo jiným reakcím, jež následně zvyšují riziko muskuloskeletálních poruch.

Individuální rizikové faktory mohou zahrnovat:

  • předchozí zdravotní anamnézu,
  • fyzické schopnosti,
  • životní styl a zvyky (např. kouření, nedostatek pohybu).

Hodnocení rizik

Jediné obecné řešení neexistuje a v případě neobvyklých nebo závažných problémů může být nutné vyhledat odbornou radu. Existuje však mnoho řešení, která jsou zřejmá a nejsou nákladná, například poskytnutí vozíku k manipulaci se zbožím nebo přeorganizování věcí na pracovním stole.

V rámci řešení muskuloskeletálních poruch by zaměstnavatelé měli používat kombinaci:

  • hodnocení rizik: zvolit holistický přístup, posuzovat a řešit celou škálu příčin (viz výše). Rovněž je důležité vzít v úvahu pracovníky, kterým hrozí větší riziko výskytu muskuloskeletálních poruch. Prioritou je odstranit rizika, ale zároveň práci přizpůsobit pracovníkům,
  • účasti zaměstnanců: zapojit pracovníky a jejich zástupce do diskusí o možných problémech a jejich řešeních.

Přečtěte si více o prevenci muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací.

Akční plán prevence rizik

Po dokončení hodnocení rizik je třeba vytvořit seznam opatření seřazených podle priority a seznam pracovníků a jejich zástupců zapojených do jejich provádění. Činnosti by se měly zaměřit na primární prevenci, ale také na opatření vedoucí k minimalizaci závažnosti úrazů. Je důležité zajistit, aby všichni pracovníci získali odpovídající informace, vzdělání a podporu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti a vhodné know how, aby věděli, jak se vyhnout konkrétním nebezpečím a rizikům.

Opatření mohou pokrývat tyto oblasti:

  • uspořádání pracoviště: upravte uspořádání pracoviště tak, abyste zlepšili držení těla při práci,
  • vybavení: dbejte na to, aby bylo ergonomické a vhodné pro požadované úkoly,
  • úkoly: změňte pracovní metody nebo nástroje,
  • vedení: plánujte práci tak, abyste se vyvarovali opakované práci nebo dlouhé práci ve špatných polohách. Plánujte přestávky na odpočinek, střídejte úkoly nebo je přerozdělujte,
  • organizační faktory: vypracujte politiku v oblasti muskuloskeletálních poruch s cílem zlepšit organizaci práce a psychosociální prostředí na pracovišti a podpořit muskuloskeletální zdraví.

Preventivní opatření by také měla přihlížet k technologickým změnám vybavení a digitalizaci pracovních procesů a souvisejícím změnám způsobu organizace práce.

Přístup vedení k muskuloskeletálním poruchám musí zohledňovat také sledování zdravotního stavu, podporu zdraví a rehabilitaci a opětovné začleňování pracovníků, kteří muskuloskeletálními poruchami již trpí.

Výzkum muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací

Agentura EU-OSHA uskutečnila víceletý souhrnný projekt v oblasti BOZP týkající se muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací. Jeho cílem bylo prozkoumat otázky spojené s muskuloskeletálními poruchami souvisejícími s prací, zlepšit naše chápání této problematiky a určit účinné způsoby, jak muskuloskeletální poruchy související s prací řešit. Projekt se rovněž zabýval politikami a opatřeními na pracovišti na podporu prevence muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací a zvládání chronických muskuloskeletálních poruch, včetně podpory návratu pracovníků do práce a jejich rehabilitace. Souhrnný projekt v oblasti BOZP se zaměřuje na potřeby tvůrců politik a výzkumných pracovníků a doplňuje kampaň Zdravé pracoviště na období 2020–2022.

Evropské právní předpisy

V evropských směrnicích, strategiích EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, právních předpisech členských států a pokynech pro osvědčené postupy se již uznává význam prevence muskuloskeletálních poruch.

Rizika muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací spadají do oblasti působnosti rámcové směrnice o BOZP, jejímž cílem je chránit pracovníky před riziky souvisejícími s prací obecně a stanovit odpovědnost zaměstnavatele za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Některá rizika související s muskuloskeletálními poruchami řeší zvláštní směrnice, zejména směrnice o ruční manipulaci s břemeny, směrnice o zobrazovacích jednotkách a směrnice o vibracích. Směrnice o používání pracovního zařízení se zabývá polohami, které pracovníci při používání pracovního zařízení zaujímají, a jasně stanoví, že zaměstnavatelé musí zohledňovat ergonomické zásady, aby splnili minimální požadavky v oblasti BOZP.

Agentura EU-OSHA monitoruje výskyt muskuloskeletálních poruch a jejich příčiny a prevenci. Agentura EU-OSHA rovněž podporuje sdílení osvědčených postupů.

'Lighten the load' supports an integrated management approach to tackling MSDs, and the need to address the 'whole load on the body', which covers all the stresses and strains, environmental factors such as cold working conditions, the pace at which the work is being carried out, and the load being moved. The film shows Napo confronting different work situations and is suitable for all workers, including migrant and temporary workers. There are eleven scenes showing typical situations faced in the workplace.

Napo in Lighten the Load

Share this on: