V současné době je v Evropské unii (EU) zaměstnána přibližně polovina ze 42,8 milionu osob se zdravotním postižením v produktivním věku. Lidé se zdravotními problémy nebo zdravotním postižením by měli mít možnost i nadále pracovat, nastoupit do zaměstnání nebo se do něj vrátit. Proto je nezbytný přístupný a inkluzivní pracovní model schopný přizpůsobit se různorodé pracovní síle a usnadnit její (opětovný) vstup do zaměstnání a udržení se v něm.
- Balíček týkající se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením
-
Evropský balíček týkající se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením představuje jednu z významných iniciativ širší Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 přijaté Evropskou komisí. Jejím cílem je zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly rovný přístup na trh práce, což jim umožní zůstat zaměstnanými a v důsledku toho se těšit většímu sociálnímu začlenění a ekonomické samostatnosti.
Balíček se zaměřuje na šest oblastí, z nichž následující spadají do působnosti agentury EU-OSHA:
-
Zajištění přiměřeného uspořádání v práci, tj. jakékoli změny pracovního místa nebo pracoviště, která je nutná k tomu, aby se osoba se zdravotním postižením mohla ucházet o pracovní funkce, plnit je a postupovat v nich nebo absolvovat odborné vzdělávání.
-
Udržení osob se zdravotním postižením v zaměstnání a předcházení zdravotnímu postižení souvisejícímu s chronickými onemocněními.
-
Zajištění programů pracovní rehabilitace v případě nemocí nebo úrazů.
Shromažďováním a rozvíjením příslušných zdrojů agentura EU-OSHA aktivně přispívá k dosažení cílů nastíněných v balíčku.
-
- Zákonné povinnosti zaměstnavatelů
-
Pracovníci se zdravotním postižením v EU jsou chráněni jak antidiskriminačními předpisy, tak předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), přičemž některé členské státy tyto minimální požadavky překračují.
Směrnice o rovnosti v zaměstnání (směrnice Rady 2000/78/ES) obsahuje zvláštní ustanovení pro boj proti diskriminaci mimo jiné na základě zdravotního postižení. Ukládá zaměstnavatelům, aby zdravotně postiženým osobám poskytovali přiměřené uspořádání a umožnili jim vykonávat zaměstnání a účastnit se odborného vzdělávání.
Specifické právní předpisy v oblasti BOZP, jako je rámcová směrnice o BOZP (směrnice 89/391/EHS), vyžadují, aby zaměstnavatelé předcházeli rizikům u zdroje a prováděli hodnocení rizik na pracovišti. Tento přístup se ukazuje jako cenný při určování nezbytných opatření na podporu pracovníků se zdravotním postižením. Tyto předpisy navíc vyžadují, aby společnosti a zaměstnavatelé chránili zvláště citlivé skupiny před riziky, která se jich konkrétně dotýkají. Předcházení rizikům a usnadnění práce všem pracovníkům však může umožnit pracovníkovi se zdravotním postižením i nadále pracovat.
V této souvislosti směrnice o požadavcích na pracovišti (směrnice 89/654/EHS) zdůrazňuje potřebu věnovat zvláštní pozornost aspektům, jako jsou dveře, spojovací cesty, schodiště, sprchy, umyvadla a záchody používané zdravotně postiženými osobami.
- Předcházení rizikům a podpora zdraví
-
Klíčovým faktorem při podpoře osob s chronickými problémy a zdravotním postižením, aby zůstali zaměstnáni, je zavedení spolehlivého systému, který řídí rizika a podporuje zdraví a dobré životní podmínky. Řešením klíčových oblastí, jako jsou úrazy, muskuloskeletální poruchy, pracovní stres, expozice nebezpečným látkám, nemoci z povolání a nadměrný hluk, mohou pracoviště snížit zátěž pro jednotlivce i ekonomiku.
- Návrat do práce
-
Pro úspěšný návrat do práce po střednědobé až dlouhodobé pracovní neschopnosti je pro osoby se zdravotním postižením nezbytný dobře naplánovaný a systematický přístup. Je proto zásadní, aby odborníci z různých oborů (zdravotníci, ergoterapeuti, odborníci na přístupnost a zdravotní postižení, odborníci na BOZP, pracovníci v oblasti lidských zdrojů atd.) spolupracovali při navrhování a provádění programu, který usnadní účinný návrat a zachování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením.
Z předchozího výzkumu agentury EU-OSHA vyplývá, že nejúspěšnější plány kombinují zdroje pro včasnou intervenci v oblasti zdravotní péče, poradenství týkající se opatření na pracovišti a zaměstnanosti, psychologickou podporu se zaměřením na práci, odborné vzdělávání a pokyny a vstupy ze systémů sociálního zabezpečení. Tento individuálně přizpůsobený přístup se zabývá specifickými potřebami a okolnostmi pracovníků i zaměstnavatelů.
Opatření na pracovišti mohou zahrnovat změnu uspořádání úkolů a povinností, přizpůsobení vybavení, změnu pracovních režimů a rekvalifikaci pracovníků. Hodnocení bezpečnostních a zdravotních rizik může pomoci určit výběr opatření.
- Stárnoucí pracovní síla
-
Podíl osob se zdravotním postižením má tendenci se zvyšovat s věkem, což je důležitý faktor vzhledem k současnému kontextu stárnoucí evropské pracovní síly. Spolu se zvyšujícím se důchodovým věkem v mnoha členských státech se předpokládá, že počet pracovníků se zdravotním postižením v EU bude nadále pouze růst.
Proto se ukazuje, že opatření, jako jsou účinná prevence, přístupná pracoviště a komplexní politiky návratu do práce, jsou neocenitelná, pokud jde o předcházení předčasným odchodům pracovní síly z trhu práce a zachování udržitelného pracovního modelu.
- Práce při špatném zdravotním stavu
-
Mnoho osob se špatným zdravotním stavem a zdravotním postižením může s vhodnými opatřeními pohodlně pracovat v bezpečných podmínkách. Potřebná zvláštní podpora a opatření závisí na dané osobě a jejím zdravotním stavu. Zde je několik příkladů:
-
Rakovina: usnadnění návratu osob přeživších rakovinu do práce může zahrnovat postupný návrat do práce a zvýšení flexibility práce.
-
Kardiovaskulární onemocnění (CVD): je třeba minimalizovat profesní rizikové faktory ovlivňující osoby s kardiovaskulárním onemocněním, jako je namáhavá práce, pracovní stres, dlouhá pracovní doba, noční práce a práce na směny a expozice chemickým látkám, jako je oxid uhelnatý. Tato opatření by měla být doplněna iniciativami na podporu zdraví na pracovišti, které zahrnují fyzickou aktivitu, zdravé stravování, sníženou konzumaci alkoholu a omezení kouření, jakož i pravidelnými pracovními lékařskými prohlídkami s cílem odhalit rizikové faktory, jako je hypertenze nebo prediabetes.
-
Dlouhý COVID: opatření na podporu pracovníků s akutními nebo dlouhodobými příznaky onemocnění COVID-19, jako je extrémní únava, jsou nezbytná k usnadnění jejich návratu do práce.
-
Duševní zdraví a pracovní stres: účinné řízení špatného duševního zdraví na pracovišti, bez ohledu na to, zda souvisí s prací, či nikoli, zahrnuje kombinaci preventivních opatření a podpory, například poskytování poradenství a provádění opatření, jako jsou pružná pracovní doba, dodatečná odborná příprava a pomoc, jakož i snižování hluku na pracovišti. Podporuje se rovněž zavedení proaktivního přístupu k prevenci sebevražd.
-
Revmatické a muskuloskeletální poruchy: revmatické a muskuloskeletální poruchy patří mezi nejčastější poruchy související s prací v EU. Opatření na pracovišti by mohla zahrnovat pružnou pracovní dobu umožňující návštěvy lékaře, práci na dálku, změnu úkolů s cílem snížit fyzickou pracovní zátěž a ergonomické vybavení.
-
Chcete-li se dozvědět více o pracovnících se zdravotním postižením a BOZP, jakož i o účinné podpoře v souvislosti s evropským balíčkem týkajícím se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, podívejte se na článek agentury EU-OSHA na OSHwiki Špatný zdravotní stav, zdravotní postižení, zaměstnanost a návrat do práce. Obsahuje velké množství neocenitelných zdrojů.