Bezpečnější a zdravější pracoviště prostřednictvím náležité údržby

Pravidelná údržba má důležitou úlohu při odstraňování rizik na pracovišti a zajišťování bezpečnějších a zdravějších pracovních podmínek. Chybějící či nedostatečná údržba může způsobovat závažné a smrtelné úrazy či zdravotní obtíže.

K nehodám dochází v důsledku vadných elektrických instalací (kabelů, zástrček, přístrojů),

• například k šokům a popáleninám, k požárům, vznícení potenciálně hořlavého nebo výbušného prostředí

K nehodám dochází z toho důvodu, že zdvihací zařízení nejsou pravidelně kontrolována a neprocházejí pravidelnou údržbou

• zdvihací řetězy jsou znečištěné/zkorodované a selhávají, a tím způsobují pád těžkých nákladů

K nehodám dochází v důsledku nedostatečné údržby pracovních a nášlapných povrchů a dopravních tras

• nerovné, rozbité, svažující se nebo kluzké povrchy způsobují nehody vysokozdvižných vozíků, uklouznutí a zakopnutí

Prach představuje potenciální zdravotní riziko pro pracovníky ve dřevozpracujícím průmyslu, lomech.

Údržba protiprachových zařízení je ve všech prašných procesech zásadní pro prevenci expozice pracovníků prachu

• vzduchotechnika musí být udržována bez jakýchkoli překážek a v případě poškození opravena
• je třeba provádět pravidelnou údržbu filtračních jednotek podle doporučení výrobce

Údržba je vysoce riziková činnost

Nebezpečí a rizika typická pro údržbu

Kromě rizik spojených s jakýmkoli pracovním prostředím zahrnuje provádění údržby určitá zvláštní rizika. 

Patří k nim práce za probíhajícího provozu a v těsném kontaktu se stroji. Při běžném provozu automatizace obvykle sníží pravděpodobnosti lidské chyby, která může vést k úrazům. Při provádění údržby nelze na rozdíl od běžného provozu přímý kontakt mezi pracovníkem a strojem podstatně omezit – údržba je činnost, při níž musí být pracovníci v těsném kontaktu s procesy.

Údržba často zahrnuje neobvyklou práci, nerutinní úkoly a často je prováděna za výjimečných podmínek, jako je práce ve stísněném prostoru.

Provádění údržby obvykle zahrnuje demontáž i opětovnou montáž, často spojenou se složitými stroji. Tato činnost může souviset s větším rizikem lidské chyby, což zvyšuje riziko úrazu.

Údržba zahrnuje měnící se úkoly a pracovní prostředí. Zvláště to platí u smluvních pracovníků. Subdodávky představují z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví přitěžující faktor – se subdodávkami údržby souvisejí četné úrazy a nehody.

Práce v časové tísni je pro činnosti údržby rovněž typická, zvláště pokud jde o odstávky nebo vysoce prioritní opravy.

Nebezpečí, rizika a zdravotní důsledky

Protože je údržba prováděna ve všech odvětvích a na všech pracovištích a zahrnuje celou škálu úkolů, je spojena s celou řadou různých rizik.

Fyzikální rizika

• hluk, vibrace
• nadměrné teplo a chlad
• záření (UV záření, RTG záření, elektromagnetická pole)
• vysoká fyzická pracovní zátěž
• rizika související s ergonomií: v důsledku špatného návrhu stroje, procesu a pracovního prostředí z hlediska údržby je obtížné dosáhnout na předměty, které mají projít údržbou – namáhavé pohyby (ohýbání, klečení, natahování se, tlaky a tahy, práce ve stísněném prostoru)

::Typické úkoly:

• vrtání, mletí, pilování, broušení
• práce venku, údržba průmyslových zařízení (např. výhní a vysokých pecí, chladicích jednotek)
• sváření, kontrola potrubí, údržba kolejí

::Potenciální zdravotní důsledky: poruchy sluchu způsobené hlukem, muskuloskeletální poruchy

Chemická rizika

• azbest, skleněná vlákna
• výpary, dým, prach (např. asfaltový dým, zplodiny dieselových motorů, krystalický křemen)
• rozpouštědla

:: Typické úkoly

• stavební údržba
• sváření elektrickým obloukem
• provádění prací ve stísněných prostorech
• práce v autodílnách
• údržba průmyslových zařízení, v nichž se vyskytují nebezpečné chemické látky

:: Potenciální zdravotní důsledky: respirační příznaky, astma z povolání, alergie, azbestóza, rakovina

Biologická rizika

• bakterie (např. legionella, salmonela)
• plísně a houby

:: Typické úkoly

• údržba čistíren odpadních vod
• údržba, při níž dochází k manipulaci s biologickými látkami, například v laboratořích
• údržba na místech, kde existuje pravděpodobnost výskytu bakterií, plísní a hub, například ve vzduchotechnice

:: Potenciální zdravotní důsledky: respirační příznaky, astma, alergie, legionářská nemoc

Psychosociální rizikové faktory

• časová tíseň
• práce na směny, práce o víkendech, noční práce, práce bez pevné pracovní doby a nepravidelná pracovní doba
• práce společně se zaměstnanci dodavatelů / několika dodavatelů – problémy v komunikaci

:: Potenciální zdravotní důsledky: stres při práci, únava, zvýšené riziko úrazů

Vysoké riziko všech druhů úrazů

• mnoho úrazů je spojeno s údržbou pracovního zařízení a strojů, např. rozmačkání pohybujícím se strojním zařízením, neočekávané spuštění stroje
• pády z výšky, úrazy spojené s padajícími předměty
• smrtelné zásahy elektrickým proudem, elektrické šoky, popáleniny
• stísněný prostor, zadušení
• výbuch, požár

Fakta a čísla

Analýzy údajů EUROSTATU vycházejících z metodiky ESAW (European statistics on accidents at work, evropské statistické údaje o pracovních úrazech) mohou napomoci určení úrazů souvisejících s prováděním údržby v několika evropských zemích.

Podle odhadů zhruba 15–20 % (podle země) všech úrazů a 10–15% všech úrazů se smrtelnými následky souvisí s prováděním údržby.

Údržba, opravy, úpravy a seřizování jsou čtvrtou položkou na seznamu 10 hlavních pracovních procesů, na něž v letech 2003–2005 připadl největší počet úrazů se smrtelnými následky (EUROSTAT-ESAW).

K úrazům ve stále větší míře nedochází při běžném provozu, ale spíše během oprav, údržby, úklidu, seřizování atd.

Podle průzkumu provedeného v roce 2005 ve Francii je údržba v průmyslu činností nejčastěji zajišťovanou formou subdodávek. Analýza francouzské databáze pracovních úrazů ukazuje, že v roce 2002 pracovníci údržby představovali druhé nejčastější oběti úrazů spojených se subdodávkami, těsně za pracovníky ve stavebnictví.

Analýza výsledků španělského národního průzkumu pracovních podmínek (2007) naznačuje vyšší expozici pracovníků údržby hluku a vibracím horních končetin a celého těla v porovnání s ostatními pracovníky. Jsou také více vystaveni nebezpečným látkám, výparům a dýmu.

Zhruba 25 % všech úrazů elektrickým proudem je způsobeno přenosným elektrickým zařízením. Vadné elektrické vedení u zařízení způsobuje každoročně okolo 2 000 požárů. Hlavní příčinou takových úrazů a požárů je neprovádění kontrol a údržby (HSE).

Přečtěte si naši zprávu a související informační list  Údržba a bezpečnost a ochrana zdraví při práci – statistický obraz

Základní pravidla správného postupu

Konkrétní podrobnosti údržby se v jednotlivých průmyslových odvětvích liší a závisí na daných úkolech. Existují však určité společné zásady:

• Začlenění aspektů řízení BOZP do řízení údržby
• Strukturovaný přístup založený na hodnocení rizik
• Jasné úlohy a povinnosti
• Bezpečné systémy práce a jasné pokyny
• Přiměřená odborná příprava a kvalifikace
• Zapojení pracovníků do procesu hodnocení rizik a řízení údržby
• Efektivní komunikace

Pět základních pravidel pro bezpečnou údržbu

1. Plánování
   
   
2. Zajištění bezpečnosti na pracovišti
   
   
3. Používání vhodného vybavení
   
   
4. Práce podle plánu
   
   
5. Provedení závěrečné kontroly

1. Plánování

Údržba by měla začínat řádným plánováním. Mělo by být provedeno hodnocení rizik a pracovníci by se měli do tohoto procesu zapojit. Otázky, které je třeba řešit ve fázi plánování:

Zaměstnavatelé musí zajistit, aby pracovníci měli dovednosti nutné k plnění potřebných úkolů, aby byli informováni o postupech bezpečné práce a věděli, co dělat, pokud situace překročí rozsah jejich kvalifikace. Zaměstnavatelé by měli pečlivě promyslet "řetězec velení" mezi osobami podílejícími se na úkolu údržby a všechny postupy, které budou využity po dobu trvání činnosti, včetně postupů pro hlášení v případě vzniku problému. Zvlášť důležité je to v případě, když údržbu provádějí subdodavatelé.

Během celé fáze plánování je nezbytné hovořit s pracovníky a průběžně je informovat. Zaměstnanci provádějící určitý úkol v rámci údržby by měli být nejen informováni o výsledcích prvotního hodnocení rizik, ale měli by být do tohoto hodnocení i zapojeni. Protože jsou s pracovištěm dobře obeznámeni, často mohou nejlépe určit rizika a nejúčinnější způsoby jejich odstranění. Účast pracovníků v procesu plánování zvyšuje nejen bezpečnost údržbářských prací, ale i jejich kvalitu.

2. Zajištění bezpečnosti na pracovišti

Je třeba pracovní oblast zabezpečit, například předejít přístupu nepovolaných osob pomocí zábran a značek. Oblast je také třeba udržovat čistou a bezpečnou, přívod elektrického proudu musí být odpojen, pohyblivé části strojních zařízení zajištěny, musí být instalována dočasná ventilace a musí být určeny bezpečné trasy pro vstup pracovníků do pracovní oblasti a odchod z ní. Ke strojním zařízením musí být upevněny varovné štítky uvádějící datum a dobu uzamčení a jméno osoby oprávněné zámek odstranit – bezpečnost pracovníka provádějícího údržbu tak neohrozí jiný pracovník, který by zařízení neúmyslně uvedl do provozu.

Je-li to možné, měly by být kryty zařízení navrženy tak, aby umožňovaly drobnou údržbu strojů bez odstraňování ochranných prvků. Jestliže je nutné ochranný kryt odstranit nebo vyřadit z činnosti, měly by být dodržovány postupy odstavování z činnosti. Obsluha a pracovníci údržby by měli být vyškoleni i o tom, jak a za jakých podmínek lze ochranné kryty odnímat.

3. Používání vhodného vybavení

Pracovníci provádějící údržbu by měli mít i vhodné nástroje a vybavení, které se mohou lišit od jimi obvykle používaných nástrojů a vybavení. S ohledem na to, že tito pracovníci mohou pracovat v oblastech, které nejsou určeny k tomu, aby v nich lidé pracovali, a mohou být vystaveni nejrůznějším rizikům, musí mít i náležité osobní ochranné prostředky.

Pokud jde o používané vybavení a nástroje, měli by zaměstnavatelé zajistit:

Všechny osobní ochranné prostředky musí:

Například pracovníci, kteří čistí nebo mění filtry extrakční ventilace, mohou být vystaveni koncentracím prachu vysoko překračujícím koncentrace na daném pracovišti obvyklé. Je třeba zajistit i bezpečný přístup k těmto filtrům, které jsou často umístěny ve střešní oblasti.

4. Práce podle plánu

Je třeba, aby byly pracovníkům a osobám provádějícím dohled sděleny bezpečné pracovní postupy, a aby jim tito pracovníci a osoby provádějící dohled rozuměli a správně je prováděli. Práce by měla být monitorována, aby byly dodržovány dohodnuté bezpečné systémy práce a pravidla pracovišť. Údržba je často prováděna pod tlakem – například pokud závada vedla k odstávce výrobního procesu. Bezpečné postupy je nutné dodržovat i v časové tísni: zkrácené operace mohou přijít velice draho, pokud vedou k nehodám, úrazům nebo škodám na majetku.

Je třeba zavést postupy pro neočekávané události. Součástí systému práce by mělo být zastavení práce v případě, že se objeví neočekávaný problém nebo problém překračující vlastní kvalifikaci pracovníka. Je velmi důležité si pamatovat, že překročení rozsahu vlastních dovedností a kvalifikace může vést k úrazům.

5. Provedení závěrečné kontroly

Proces údržby musí být zakončen kontrolami s cílem ujistit se, že pracovní úkol byl dokončen, předmět údržby je v bezpečném stavu a veškerý odpadní materiál vzniklý během údržby byl odklizen. Jakmile je vše zkontrolováno a prohlášeno za bezpečné, lze pracovní úkol uzavřít a informovat pracovníky dohledu a ostatní zaměstnance.

Závěrečný krok zahrnuje vyplnění zprávy, popis provedené práce a uvedení poznámek o nastalých problémech spolu s doporučeními ke zlepšení. V ideálním případě by tyto otázky měly být projednány i na schůzi zaměstnanců, kde mohou pracovníci podílející se na procesu údržby i zaměstnanci, kteří vedle nich vykonávali svou práci, vyjádřit připomínky k provádění údržby a přijít s vhodnými návrhy na zlepšení procesu.

Evropské právní předpisy týkající se údržby

Od roku 1989 byla přijata řada evropských směrnic, které stanovují obecný rámec minimálních požadavků na ochranu pracovníků na pracovišti.

Tyto směrnice, především pak rámcová směrnice, se týkají i činností údržby včetně povinnosti zaměstnavatelů provádět hodnocení rizik na pracovišti.

Směrnice Rady 89/391 – "rámcová směrnice" o obecných zásadách týkajících se prevence a ochrany pracovníků před pracovními úrazy a nemocemi z povolání

Směrnice obsahuje obecné zásady prevence, stanoví povinnosti zaměstnavatelů ve věci hodnocení rizik, odstraňování rizik a faktorů přispívajících k úrazům, informování, projednávání a vyvážené účasti a školení zaměstnanců a jejich zástupců.

Evropská komise vypracovala Pokyny k hodnocení rizik na pracovišti, které mají zaměstnavatelům a zaměstnancům pomoci provádět požadavky rámcové směrnice 89/391/EHS týkající se hodnocení rizik. V těchto pokynech byli pracovníci údržby určeni jako “osoby, které mohou být vystaveny zvýšenému riziku”. Pokyny rovněž upozorňují na nutnost provádět samostatné hodnocení rizik pro činnosti údržby.

Na základě "rámcové směrnice" byla přijata série samostatných směrnic, z nichž všechny mají význam pro bezpečné provádění údržby a mnoho z nich obsahuje zvláštní ustanovení týkající se činností údržby a požadavků na údržbu pro odstranění rizik na pracovišti.

Směrnice Rady 89/654/EHS

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti obsahuje mimo jiné požadavek na zaměstnavatele, kteří mají zajistit,

• aby dopravní cesty k nouzovým východům a východy samotné byly vždy udržovány bez překážek
• aby byla prováděna technická údržba pracoviště a vybavení a zařízení a jakékoli zjištěné nedostatky, které by mohly mít vliv na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, byly co nejrychleji odstraněny
• aby bezpečnostní vybavení a zařízení určené pro předcházení či odstraňování nebezpečí bylo pravidelně udržováno a kontrolováno

Směrnice Rady 89/655/EHS

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, vzhledem k tomu, že používání pracovního zařízení zahrnuje údržbu a obsluhu, včetně čištění, stanoví, že

• zaměstnavatel přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovní zařízení bylo po celou dobu své životnosti uchováváno vhodnou údržbou na takové úrovni, aby splňovalo podle okolností podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo b)
• zaměstnavatel zajistí, aby pracovní zařízení vystavené podmínkám způsobujícím poškození, která by mohla vyvolat nebezpečnou situaci, podléhala:

- pravidelným kontrolám a pravidelným zkouškám k zajištění trvání zdravých a bezpečných podmínek a včasného odhalení a odstranění poškození

• pokud používání pracovního zařízení může představovat zvláštní riziko pro bezpečnost nebo ochranu zdraví zaměstnanců, zaměstnavatel zajistí, aby:

- bylo používání pracovního zařízení omezeno pouze na osoby pověřené jeho používáním,
- v případě oprav, úprav, údržby nebo obsluhy prováděli tyto práce zvlášť určení zaměstnanci.

Směrnice rovněž obsahuje minimální požadavek na ovládací a ochranná zařízení a ustanovení týkající se údržby:

• údržbářské práce musí být možno provádět tehdy, pokud je pracovní zařízení zastaveno. Není-li to možné, musí být možné přijmout vhodná ochranná opatření pro provádění těchto prací nebo provádět tyto práce mimo nebezpečné prostory.
• Pokud je u stroje kniha o údržbě, musí být řádně vedena.
• Zaměstnanci musí mít bezpečný přístup do všech prostorů nezbytných pro výrobu, seřizování a údržbu a musí mít možnost v těchto prostorech bezpečně setrvávat.

Kromě toho směrnice obsahuje ustanovení o používání pracovního zařízení určeného pro dočasnou práci ve výšce, např. zvláštní ustanovení o používání žebříků, lešení.

Směrnice Rady 89/656/EHS

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci stanoví, že osobní ochranné prostředky poskytuje zaměstnavatel bezplatně a zajišťuje jejich dobré fungování a uspokojivé hygienické podmínky prostřednictvím nezbytné údržby, oprav a nahrazení.

PŘÍLOHA III směrnice uvádí nevyčerpávající orientační seznam činností a oborů činnosti, které by mohly vyžadovat použití osobních ochranných prostředků.

Směrnice Rady 92/91/EHS

o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v těžebním vrtném průmyslu

Obsahuje mimo jiné minimální požadavky použitelné v odvětvích na pevnině i na moři včetně ustanovení o údržbě.

Směrnice Rady 92/104/EHS

o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu

Zaměstnavatel musí přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby:

• pracoviště byla navržena, vybudována, vybavena, uvedena do provozu, provozována a udržována takovým způsobem, aby zde mohli zaměstnanci zadanou práci vykonávat, aniž by tím byla ohrožena jejich bezpečnost nebo zdraví nebo bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců,
• práce, které zahrnují mimořádné riziko, byly svěřovány pouze způsobilým zaměstnancům a byly prováděny podle zadaných pokynů.

Směrnice Rady 93/103/ES

o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na rybářských plavidlech stanoví, že členské státy musí přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby vlastníci:

• zajistili technickou údržbu plavidel a jejich zařízení a vybavení a co nejrychlejší odstranění jakýchkoli zjištěných závad.

Směrnice Rady 98/24/ES

o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci stanoví, že údržba, která je spojena s možností značné expozice nebo může z jiných důvodů vést ke škodlivým účinkům na bezpečnost a zdraví, musí být zahrnuta do hodnocení rizik. Směrnice rovněž stanoví, že rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci zahrnující nebezpečné chemické činitele musí být vyloučena nebo snížena na minimum:

• úpravou pracoviště a organizace práce,
• zajištěním vhodných pracovních prostředků pro práci s chemickými činiteli a postupy údržby, které zajistí ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci atd.

Směrnice 2006/42/ES

o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES ve své preambuli uvádí, že sociální náklady vyvolané vysokým počtem úrazů přímo způsobených použitím strojních zařízení lze snížit návrhem bezpečné konstrukce strojních zařízení a řádnou instalací a údržbou.

PŘÍLOHA I, která stanoví základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost vztahující se na návrh a konstrukci strojních zařízení, obsahuje zásady zajišťování bezpečnosti, požadavky na ovládací systémy a zvláštní ustanovení týkající se údržby strojního zařízení i požadavky na informace, výstrahy a návody k používání.

Byla přijata řada samostatných směrnic, které upravují expozici pracovníků potenciálně škodlivým fyzikálním činitelům na pracovišti, jako jsou vibrace, hluk, elektromagnetická pole, optické záření a ionizující záření. Tyto směrnice obsahují ustanovení, jehož cílem je vyloučit nebo snížit expozici, mimo jiné prostřednictvím vhodných programů údržby pracovního prostředí, pracoviště a systému na pracovišti

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi)
  
  
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/25/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli)

Další relevantní směrnice

• Směrnice Rady 92/58/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí
• Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu článku 8 směrnice 80/1107/EHS) ve znění směrnice Rady 91/382/EHS, směrnice Rady 98/24/ES, směrnice 2003/18/ES a směrnice 2007/30/ES
• Směrnice 2000/54/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci
• Směrnice Rady 92/57/EHS o provádění minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích
• Směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek

Více informací o oddílu Evropské právní předpisy