Předjímání nových a vznikajících rizik

Předjímání rizik je pro Evropské observatorium rizik klíčovým cílem uvedeným v strategii Společenství na období 2007-2012. Na základě konzultací a diskusí s odborníky a zainteresovanými subjekty jsme se dohodli na

pracovní definici „vznikajících rizik v oblasti BOZP”:
veškerých pracovních rizik – nových i narůstajících
.

„Novým” rizikem se rozumí:

Za „narůstající” je riziko považováno, pokud :

Prvním krokem ke stanovení vznikajících rizik bylo zveřejnění čtyř odborných prognostických zpráv, které se týkají fyzických, biologických, psychosociálních a chemických vznikajících rizik. Tyto zprávy jsou výsledkem odborných konzultací na základě delfské metody, na které navazuje řada publikací a hloubkových zpráv s cílem prozkoumat hlavní rizika plynoucí z odborných prognóz, jako například expozice nanomateriálům na pracovišti.

Stávající strategie Společenství na období 2007–2012 požaduje od Evropského observatoria rizik, aby „zlepšilo předjímání rizik tak, aby byla zahrnuta rizika spojená s novými technologiemi, biologickými riziky, s komplexními problémy, s nimiž se lidé setkávají při práci se stroji, a s dopadem demografického vývoje”. Tento požadavek je podporován iniciativou observatoria s cílem zahájit prognostický projekt a vypracovat řadu scénářů, které budou zjišťovat možné dopady technologické inovace na BOZP do roku 2020. Projekt se bude zaměřovat na tzv. „zelená pracovní místa“, neboť pobídky k vytvoření „ekologického“ hospodářství jsou příležitostí k předjímání nových potenciálních rizik u těchto nově vytvářených pracovních míst a k zajištění přijetí účinných opatření k jejich předcházení. Vytvořené scénáře by měly pomoci tvůrcům politik lépe zvážit rozhodnutí potřebná v zájmu vytvoření lepší budoucnosti pro BOZP.

Průzkum podniků (ESENER)

Ze všech pracovních rizik se průzkum soustředí zejména na stále se rozrůstající – a poměrně novou – oblast psychosociálních rizik. Tato rizika, která souvisejí se způsobem, jakým je práce naplánována, organizována a řízena, stejně jako s hospodářským a sociálním kontextem práce, má za následek zvýšenou hladinu stresu a může vést k vážnému zhoršení duševního i tělesného zdraví.

V průzkumu jsou obsaženy otázky týkající se opatření přijatých na pracovišti, hlavních motivů pro přijetí opatření a hlavních překážek. Otázky zahrnují řízení BOZP obecně, řízení psychosociálních rizik a rovněž účast pracovníků.

Průzkum ESENER se samostatným dotazováním pro vedoucí pracovníky a pro zástupce zaměstnanců pro BOZP obsahuje téměř 36 000 telefonických rozhovorů prováděných v podnicích v soukromém i veřejném sektoru s 10 a více zaměstnanci ve 27 členských ve státech EU a v Chorvatsku, Turecku, Norsku a ve Švýcarsku.

O průzkumu

Zde naleznete základní informace o projektu a jeho cílech; jakým způsobem může podpořit tvůrce politik, výzkumné pracovníky, pracoviště a další činnosti EU-OSHA.

Metodika

Informace o záměru průzkumu a o jeho realizaci v praxi.  Zde naleznete informace o rozsahu a o sledované jednotce, respondentech, strategii výběhu vzorků, přípravě dotazníků, práci v terénu, překladech, analýze a postupu předkládání zpráv.

Dokumenty

Ke stažení zprávy, dotazníky atd.

Další informace

• Informace pro výzkumné pracovníky

Úplný soubor údajů průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je k dispozici v Datovém archivu Spojeného království (UKDA) Univerzity v Essexu na adrese http://www.esds.ac.uk/findingData/snDescription.asp?sn=6446&key=esener. K přístupu k datovým souborům se vyžaduje registrace uživatele v UKDA. Informace o postupu registrace jsou k dispozici na adrese http://www.data-archive.ac.uk/aandp/access/login.asp. Odpovědi týkající se registrace nebo přístupu k údajům získáte na adrese help@esds.ac.uk.

Archiv rovněž nabízí přístup k dokumentaci průzkumu a k pokynům pro uživatele údajů. Doporučujeme, aby uživatelé dříve, než budou zpracovávat údaje, prostudovali podklady k metodice, které jsou k dispozici na této internetové stránce. Podmínky používání údajů jsou k dispozici na adrese http://www.data-archive.ac.uk/orderingdata/termsandConditions.asp.

Veškeré práce, které používají údaje průzkumu ESENER nebo na ně odkazují, by měly uvádět zdroj prostřednictvím bibliografické citace v poznámce nebo v dodatku či v příslušném oddíle publikace. Dále pak veškeré publikace, ať už v tištěné, či elektronické podobě, nebo zveřejněné formou vysílání, které používají údaje průzkumu ESENER, musí uvádět jako zdroj Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Datový archiv Spojeného království. Rovněž by měly obsahovat prohlášení, že agentura EU-OSHA a Datový archiv Spojeného království nejsou zodpovědné za následné analýzy nebo výklady.

• Informace pro sdělovací prostředky
• Obecné informace

Oddělení observatorium rizik
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Gran Via 33

E-48003

„BOZP v číslech”: stanovení a analýza trendů

V tomto oddíle jsou obsaženy informace týkající se konkrétních skupin pracovníků, expozic, dopadů na zdraví a průmyslových odvětví, které jsou založeny na sběru, analýze a sloučení stávajících nezpracovaných údajů z vnitrostátních a mezinárodních zdrojů údajů (systém monitoringu – k dispozici pouze v anglické verzi) jako například:

Zdroje tvoří jak statistické, tak analytické podklady. Statistické zdroje jsou kombinací administrativních rejstříků a statistik (rejstříky nemocí z povolání, rejstříky expozic), průzkumy, systémy dobrovolného podávání zpráv a inspekční zprávy. Spojení rozdílných zdrojů s údaji, které nejsou srovnatelné, příklady pouze z jednoho členského státu, jednorázové studie a studie založené na jiných než oficiálních vnitrostátních údajích, slouží k doplnění dalších informací.

Cílem je vytvořit základnu důkazů, co nejkomplexnější obraz potenciálních problémů v oblasti BOZP, rizik a dopadů na zdraví pro vybraná témata a doporučení pro výzkum, politiku a praxi.
Tyto zprávy odrážejí hlavní cíle Evropského observatoria rizik: rychlejší zjištění vznikajících trendů a rizik na pracovišti s cílem napomoci cílenému využití zdrojů a umožnit přijetí včasnějších a účinnějších opatření.

„ BOZP v číslech” doplňuje také rozsáhlý výběr příkladů osvědčených postupů, které agentura od svého založení shromáždila. Pokud jsou k dispozici informace o osvědčených postupech, je na tyto údaje k dispozici odkaz.
U některých témat jsou k dispozici podrobnější údaje z členských států. V takovém případě se vypracovávají samostatné vnitrostátní zprávy.

Podpora koordinace výzkumu v oblasti BOZP v EU

Evropské observatorium rizik si klade za cíl posílit koordinaci výzkumu v oblasti BOZP v rámci EU. Řada organizací provádí nebo financuje výzkum v oblasti BOZP ve všech členských státech, ale – stejně jako v ostatních oblastech – je výzkum často příliš roztříštěný, což znamená, že skromné zdroje nemohou být co nejlepším způsobem využity.

Snahy observatoria o koordinaci v oblasti výzkumu byly reakcí na výzvu obsaženou v strategii Společenství v oblasti BOZP na období 2002–2006, aby agentura „působila jako hybná síla v záležitostech týkajících se zvýšení povědomí a předjímání rizik“, kde je rovněž zdůrazněna důležitost koordinace a praktický význam výzkumu v oblasti BOZP, zejména pokud jde o nová a vznikající rizika: „Předjímání nových a vznikajících rizik, ať už jsou to rizika související s technickými inovacemi nebo vyvolaná sociálními změnami, má zásadní význam, abychom tato rizika dostali pod kontrolu (…). Proto je třeba, aby výzkumní pracovníci zaujali soudržný přístup: výzkumné instituce by měly koordinovat své programy, zaměřit je na řešení praktických problémů vznikajících na pracovišti a připravit se na to, aby mohly být výsledky výzkumu v podnicích uplatňovány, zejména v malých a středních podnicích.

Jako první krok – a na žádost Komise – agentura vypracovala zprávu o prioritách výzkumu v oblasti BOZP v EU. Tuto zprávu vypracovala agentura samostatně a zaslala ji ke konzultaci do jednotlivých míst sítě koordinačního výboru agentury, sítí odborníků v EU a mezinárodním organizacím v oblasti BOZP. V prosinci 2005 pořádalo observatorium seminář s cílem sjednotit závěry zprávy a sdružit hlavní výzkumné instituce v oblasti BOZP z celé EU. Jednalo se o první z řady seminářů pořádaných observatoriem v řadě členských států s cílem nalézt možnosti, jak posílit spolupráci na úrovni výzkumných programů.

Zpráva tvořila rovněž jeden z podkladů druhé strategie Společenství v oblasti BOZP (na období 2007–2012) a měla značný vliv na stanovení prioritních oblastí, jak je patrné z oddílů zabývajících se novými a vznikajícími riziky, a to do té míry, že strategie výslovně vyzývá agenturu, aby „vybízela vnitrostátní výzkumné instituce v oblasti BOZP k přijetí stejných priorit, k výměně výsledků a k zahrnutí požadavků v oblasti BOZP do výzkumných programů”.

Observatorium v roce 2005 rovněž hrálo zásadní úlohu při vypracování návrhu na založení konsorcia klíčových výzkumných institucí, které by podporovalo spolupráci v oblasti výzkumu nových a vznikajících rizik. Konsorcium New OSH ERA pod vedením Finského institutu pro BOZP získalo financování v rámci 6. rámcového výzkumného programu a během čtyř let trvání projektu (2006-2010) sehrávala agentura významnou úlohu při dosažení jeho ambiciózních cílů.

V příštích několika letech bude agentura nadále podporovat koordinaci výzkumu v oblasti BOZP, a to jak z hlediska nacházení shody ohledně společných prioritních témat mezi klíčovými subjekty – včetně přezkumu zprávy o prioritách výzkumu v oblasti BOZP v EU– za rok 2005 –, tak prostřednictvím úzké spolupráce s členskými státy a klíčovými mezinárodními sítěmi a organizacemi jako například PEROSH, Mezinárodní organizace práce, Světová zdravotnická organizace nebo NIOSH.